Od této autorky jsem doposud nic nečetla, ale stále všechny
knihy, které u nás byly vydané, mám zapsané v seznamu knih, které si chci
koupit. Na tuto knihu jsem byla zvědavá hlavně z toho důvodu, že je od
autorky, která je hodně známá hlavně těmito knihami: Jen jeden den a Jen jeden
rok. Jistě si pamatujete na období, kdy tyto knihy četl snad každý a všude jsme
je viděly a tak jsem byla hodně zvědavá na tuto její knihu. Bohužel musím
přiznat, že jsem očekávala něco víc…
V knize se seznamujeme s hlavní hrdinkou Maribeth
Kleinovou, které je 44let a pracuje jako editorka jednoho časopisu v New Yorku.
Má také manžela Jasona a čtyřletá dvojčátka Oscara a Liv. Maribeth svou práci
zbožňuje a tak není divu, že pracuje neustále, i když si neuvědomuje, že si tím
může něco způsobit. Ani její manžel Jason jí to moc neulehčuje. Vůbec jí
nepomáhá s domácností, i když vidí, že toho má hodně a ani se moc nestará
o své děti, se kterými by mohl Maribeth alespoň občas pomoct.
Když se jednoho dne ráno vzbudí, tak cítí, že s ní není
něco v pořádku. Maribeth si z toho ale nic nedělá a pořád si říká, že
to přejde, že je to jen chvilková záležitost a tak se sbalí a jde do práce.
Bohužel vše se změní v momentě, kdy cítí tlak na prsou a ostrou bolest.
Nakonec skončí s infarktem v nemocnici, kde má také kvůli tomu rovnou
podstoupit operaci.
Jak už to tak bývá, tak v nemocnici musí vyplnit jeden
dotazník o svých rodičích a jestli náhodou nemají v rodině nějakou nemoc.
Tyto věci Maribeth nikdy nevyplňuje, jelikož ve svých osmi letech zjistila, že
je adoptovaná a tudíž o svých biologických rodičích vůbec nic neví.
Po operaci se na ni jde kouknout její manžel a ihned je jí
jasné že déle tu ležet nemůže i když by moc ráda tu ležela alespoň rok, aby si
mohla odpočinout od věcí, které na ni čekají, až přijde domů a do práce. Když
po pár dnech tedy přijíždí domů, tak se ihned vše vrací do zajetých kolejí.
Všichni rovnou od ní něco potřebují a ona musí vše zvládnou, aniž by si
uvědomovali, že měla infarkt a že se má šetřit. Jednoho dne si ale řekne DOST!
Odjíždí do Pittsburghu bez telefonu a možnosti se připojit na internet aby si
konečně naplno odpočinula od povinností, které jí všichni dávají. Nikomu nic
neřekne, jen se sbalí a odjíždí, aniž by věděla na kolik dní.
Konečně má možnost přemýšlet a tak se rozhodne pátrat po
svých biologických rodičích, ale také se tam s někým seznámí…
Ano čekala jsem nádhernou oddechovou knihu, která ale bude
mít nějakou ohromnou zápletku nebo se v ní bude ještě něco víc dít, ale to
se nestalo. Ze začátku bylo vše skvělé, moc jsem si užívala čtení, ale od půlky
knihy až na konec to bylo hodně slabé, pořád jsem si říkala, že se to určitě
nějakým způsobem rozjede, ale ono pořád nic a najednou jsem byla na konci.
Co jsem se tak koukala, tak nejsem v tom sama. Pár lidí
také očekávalo, že se to nějak rozjede a budou z ní nadšení, ale také se
toho nedočkali. Já jen doufám, že tamty knihy budou o hodně lepší než tato a že
se tam opravdu bude něco velkého dít.
Rozhodně doporučuji pro čtenáře, kteří hledají nějakou hodně
velkou oddechovku, ve které se nic moc neděje a která se neskutečně rychle čte.
Jestli ale hledáte něco víc jako já, tak to nejspíš ne.
Také jsem z anotace myslela, že to bude převážně o
hledání té biologické rodiny, ale toho hledání tam ani moc nebylo, spíše tam
bylo něco úplně jiného.
Co se týče postav, tak jen jedna postava se mi nelíbila a to
byl Jason. Rozhodně bych v žádném případě takového chlapa nechtěla, který vše
nechává na své manželce, i když vidí, že je v práci od nevidím, po nevidím
a ještě přijde domů a musí se starat o domácnost a děti. Vůbec jí s ničím nepomohl.
Já bych toto rozhodně nesnesla, a buď by se ten dotyčný začal konečně starat,
nebo si rovnou může zabalit kufr a jít o dům dál.
Také se musím pozastavit nad tou úžasnou obálkou, která se
neskutečně povedla a rozhodně každému padne do oka. Má neskutečně nádherné
barvy a hezky se na ni kouká a výborně se fotí!
Jsem moc ráda, že jsem měla tu možnost si knihu Znovu já
přečíst a určitě doporučuji nenáročným čtenářům, kteří hledají hodně oddechovou
knihu s ne moc velkým zvratem v příběhu. Bylo to milé čtivo na pár
dní.
Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Grada, kde si můžete také knihu Znovu já koupit.
Podle mě knihu ocení možná víc starší ročníky. Mně se moc líbila, ano, měla pomalé tempo, ale vůbec mi to v tomto případě nevadilo :) A obálka je fakt nádherná :)
OdpovědětVymazatAno souhlasím. Možná ji i sama jí znovu zkusím až budu o pár let starší. :)
Vymazat