TÝDEN S KNÍŽKOU (23.1. - 29.1. 2017)

30. 1. 2017


Jako další blogové předsevzetí mám toto. Každý týden v pondělí bych ráda psala Týdny s knížkou. Doufám, že se mi to povede a budu mít ze sebe radost, že alespoň něco jsem dodržela, tak uvidíme. Tento týden jsem přečetla jednu knihu a jednu rozečetla a obě jsou naprosté pecky.

Čtyři hlavní hrdinové a jedna velká loď

28. 1. 2017

Konečně jsem měla tu možnost si přečíst další knížku od známé autorky Ruty Sepetysové Sůl moře. Byla jsem hodně zvědavá, jak se poprala s tak velkou tragédií, která se stala a neskutečně jsem se těšila na celý ten velký příběh. Hned jak jsem ji našla pod stromečkem, tak jsem věděla, že jako další knížka bude tahle a chybu jsem určitě neudělala. Zase jsem se dozvěděla o něčem novém z druhé světové války a také jsem si pobrečela. Ruta Sepetysová vytvořila další nádherný příběh.


UNBOXING #29

25. 1. 2017

Mám tu pro vás nový Unboxing po nějaké době. Nejdříve jsem si myslela, že si v lednu nic pořizovat nebudu, ale díky jedné nově vydané knize, jsem si musela něco koupit. Tentokrát jsou v balíčku čtyři knihy, tak nebudu vás napínat a rovnou se na ty skvosty koukneme.


Prosincové čtení 2016

8. 1. 2017


Když jsem se koukala, kdy jsem psala měsíční čtení naposledy, tak to bylo za říjen (to je už taková doba). A když už začal nový rok 2017, tak musím začít pořádně vše plnit, abyste o nic nepřišli. Jediné co se mění, je to, že nebudu dělat TBR články, protože většinou jsem to nedodržela a tak mi přijde, že by bylo zbytečné tyto články dělat.
Teď se ale vrhneme na to, co jsem přečetla minulý rok v prosinci.

Knihy, které většina lidí čte

4. 1. 2017


Je přesně 19:51 hodin a já jsem si zrovna sedla k notebooku s tím, že mám co napsat. Vůbec nevím, jak to vše dopadne možná tento článek, ani nevydám a bude navždy ležet ladem ve složce koncepty (je jasné, že jestli ho právě čtete, tak jsem ho vydala a momentálně doufám, že se vám bude líbit). Také v skrytu duše doufám, že tu nebudu mít spoustu nenávistných komentářů, ale já jsem se z toho chtěla prostě vypsat a podělit se s vámi o mou myšlenku.
Na praxi jsme měly já a moje spolužačka celkem dlouhou konverzaci na téma jaké knihy čtou lidi, kteří moc nečtou (celkem nesmyslný název tématu já vím).

Došly jsme nakonec k rozdílné odpovědi, ale nejdříve vám to všechno vysvětlím. Poslední dobou, když jedu městskou hromadnou dopravou, tak vidím spoustu lidí, kteří čtou. V minulých letech jich podle mého názoru nebylo tolik jako teď, ale pojďme si říct, co vůbec čtou?
Když přijdu třeba do metra a vidím, že si někdo něco čte, tak hned začíná nenápadné pátrání po názvu knihy (někdy se to vydaří jindy ne), prostě mě baví vidět do jakého příběhu je dotyčný člověk zrovna ponořený. Bohužel se mi už několik měsíců stává, že to jsou pořád ty samé knihy.

Jednou se nás učitel na Český jazyk ptal, jakou knihu jsme naposled přečetli. Hádejte, co padlo za názvy knížek.
Já vás nebudu napínat a rovnou vám to sem napíši: Malý princ, knižní série Harry Potter + Harry Potter a prokleté dítě a nakonec knížky od Johna Greena.
To je vše. Nic víc nečetli, tudíž nepoznali další skvělé knihy, které nejsou tak hodně propagované a nevisí na žádné zdi v tramvaji v metru nebo například i v autobuse.
Přijde mi, že to jsou právě ti lidé, kteří sledují (neknižní) youtubery a kteří u nich viděli nějakou knihu a nutně si jí musí přečíst ne kvůli tomu, že je zaujal děj, ale kvůli tomu, že to četl jejich oblíbený youtuber a oni to prostě musí mít za každou cenu také (neházím všechny do jednoho kotle určitě je spoustu lidí, kterým se právě děj knihy moc líbil a právě proto to čtou). Ale prostě si myslím, že nebýt toho člověka, co natáčí videa, tak by v životě nic nepřečetli.
A také si říkám, proč každý (neknižní) youtuber propaguje to samé a neukazuje také knihy, o kterých se moc nemluví a které jsou většinou i lepší než ty, o kterých jsem psala nahoře.

Snad jsem to dobře vysvětlila. Jsem ten typ člověka, kterému připadá, že Green není zase tak výborný autor a že se najdou knihy o dost lepší, které se vám hodně vryjí do kůže a nemůžete na ně přestat myslet (viz. Pláč v poušti nebo Sůl moře).

Vůbec nevím, jestli celý článek dává smysl, ale i kdyby to bylo něco strašného, tak jsem měla alespoň tu možnost se vypsat.
Teď vám dám jednu radu, nečtěte jen to, co čte váš oblíbený youtuber, najděte si něco jiného, co vás svým dějem nadchne, a vy si řeknete: „To si musím na sto procent přečíst“. Pak to můžete říct svému kamarádovy a možná se i jemu to bude líbit a tak vás to dokope hledat další a další ne moc propagované knihy, které nakonec budou ve vaší mysli hodně dlouho a nepustí se vás. A možná i díky tomu začnete hodně číst. Nezůstávejte jen u jedné knihy.

Mě už nebaví vidět kolem sebe jen Harryho Pottera, Johna Greena nebo Malého prince, ale co já s tím udělám. Já jsem se úplně ze všeho vypsala a po hodině a něco si půjdu konečně číst. Moc bych si přála, abyste mi napsali váš názor na to, co čtou lidé, kteří se nezajímají o literaturu, ale jen to co viděli u svého oblíbeného youtubera.

Mějte krásný den a těším se na vaše názory.



Shrnutí 2016 - Co mi rok dal a vzal?

1. 1. 2017


A je tu rok 2017 rok, kde mě čeká školní výlet do Itálie (v životě jsem byla pouze v jedné cizí zemi a to bylo Německo), závěrečné zkoušky a hledání práce. Myslím si, že začal rok, který je pro mě velice důležitý, a já doufám, že se vše vydaří na jedničku a na konci roku si oddechnu a řeknu: „Vše jsem zvládla.“
Uvidím, jak to nakonec vše dopadne, ale stejně je nejdůležitější to, abychom všichni byli zdravý a měli se rádi.
Ale teď zpátky do roku 2016.

Ten rok byl zatím asi ten nejlepší. Měla jsem (a stále mám) výbornou praxi v hotelu, kde mě toho spoustu naučili, také jsem díky blogu poznala další výborné blogerky (sice jen přes internet). Naučila jsem se, že pomáhat se občas nevyplatí a také jsem vyškrtla z mého života kamarády, kteří popravdě mí kamarádi nebyly.
Navázala jsem nové a skvělé dvě spolupráce, také jsem poprvé šla s mamkou na Svět knihy (určitě i tento rok půjdu s mamkou, i když bych se měla ten měsíc hodně učit). Dvakrát jsem změnila logo blogu a konečně začala pořádně fotit.


To bylo shrnutí mého života do pár vět, ale teď se koukneme na krásné statistiky, které mi zase po roce udělaly neskutečnou radost.


Rok 2014Rok 2015Rok 2016O … více než minulý rok
Příspěvky168420538118
Pravidelní čtenáři1411217058
Komentáře na blogu4492 1624 0161 854
Zobrazení blogu5 38830 12388 98958 866
Počet lidí na Facebooku27308448140
Počet lidí na Twitteru107215482
Počet lidí na Instagramu242921 4161 124
Přečetla jsem knížek1530333
Počet lidí na Google+289812729


Shrnutí z minulého roku zde.

Mnozí z vás vědí, že jsem strašně citlivý člověk a brečím u všeho, tak když jsem viděla ty ohromná čísla, měla jsem slzy na krajíčku, protože si uvědomuji, že nebýt blogu, tak bych neměla další koníček, který mě nehorázně baví.
Jsem ráda, že mám tebe člověka, který přečetl tento článek až do konce a který se sem snad znovu vrátí. Děkuji moc, že píšete komentáře, které jsou plné pozitivních věcí, i když je pravda, že se tu najdou i takové, které moc příjemné nejsou (ale naštěstí se dají spočítat pouze na jedné ruce).

Moc děkuji, za další krásně strávený čas s vámi (i když jen pomocí internetu). A budu se těšit, co tento rok nového přinese.
Právě tobě člověku z masa a kostí před obrazovkou moc děkuji.