CHTĚLO TO PAUZU...

31. 1. 2022


Ano přesně tak! Chtělo to pauzu...
 
Je večer a já si sedám ke stolu s notebookem a otvírám článek, který již mám rozepsaný pár měsíců. Po pár minutách, kdy si ty již napsané věty čtu po několikáté, smažu všechny ty odstavce a začínám nanovo.  
A tak tu teď sedím a píšu úplně nový a ani nevím, jaký bude nést název. Jestli to čtete, tak jsem s článkem byla alespoň trochu spokojená a určitě nese nějaký super název (nebo taky ne). 
 
Tento blog mám již od roku 2014 a nikdy jsem neměla roční pauzu,  rok 2021 to vše změnil a já tu pauzu opravdu potřebovala... 
Bohužel neuběhlo ani prvních šest dní nového roku 2021 a my jsme si museli prožít tu nejhorší ztrátu v naší rodině. Když je někdo s vámi skoro celých 22 let, a ještě se jedná o jednoho z vašich rodičů, tak to s vámi samozřejmě hodně zamává. Poprosím vás, abyste se zdrželi všech komentářů s přáním hodně síly a všeho ostatního. Samozřejmě chápu, že to myslíte jen a jen dobře, ale tady to prosím přeskočte. Moc děkuji! 

Kvůli této ztrátě jsem si uvědomila, co a kdo je pro mě v životě nejdůležitější, a tak nějak jsem přehodnotila své priority. Děkuji všem, kteří tu byli pro mě v roce 2021 v těch hezkých, ale i v těch těžších chvílích. V ten moment si člověk uvědomí, jaké lidi kolem sebe má...

Před tím rokem a něco jsem s vámi tady na blogu, ale hlavně přes sociální síť Instagram sdílela velkou část svého soukromého života. Tohle vše se změnilo právě v tom lednu, kdy se potřeboval člověk nějak zvednout na své nohy a zase se dostat alespoň trochu zpět do práce a do všeho kolem. Samozřejmě myšlenku něco sdílet jsem neměla a uvědomila jsem si, že asi už mít ani nebudu...
Ale proč to píšu. Tímto chci apelovat na všechny, kteří vidí život někoho jiného jen přes sociální sítě a myslí si, že se mu v životě odehrává jen to, co tam sdílí. Takhle to rozhodně není a všichni to víme! Každý z nás si něčím prošel anebo zrovna něco těžkého prožívá. Jsme přece jen lidi, sice jsme každý jiný, ale tady to máme stejné, ne všechno co se kolem nás všech odehrává je růžové. Tím, že ty těžké dny nedává člověk na sociální sítě, tak to hned neznamená, že má život plný smíchu a úžasných věcí a nic špatného nikdy nezažil! Snad se to jednou změní a lidé si uvědomí, že za tou obrazovkou toho telefonu je skutečný život, který je potřeba si naplno užívat a nesledovat každé "storýčko" všech ostatních, ale to se asi nikdy nestane...

A jak to tedy na blogu teď bude?

Je to již rok a já chci konečně zase začít psát jeden článek za druhým. Tentokrát ty články budou ale o něčem jiném než doposud. Už dlouho jsem chtěla sepsat článek o spolupracích, tak na ten se můžete v únoru rozhodně těšit i když se nebude jednat o článek plný pozitivních věcí, ale právě těch negativních. Také vám sem chci postupně přidávat tipy na cestování plných fotek, v létě jsem měla hned několik netradičních ubytování a i na ně můžete očekávat několik článků. Bude toho samozřejmě ještě víc, ale přece jen si chci ještě něco nechat pro sebe než s tím vyjdu takzvaně na světlo.

Pokud jste dočetli až sem, tak jste se pravděpodobně nic moc nedozvěděli, a tak to mělo být :). Víc momentálně nebylo v plánu. 
Moc děkuji všem, kteří tu se mnou jsou již od 15.5 2014 a i těm, kteří sem zavítali v průběhu těch sedmi (skoro osmi) let. 

Tímto začíná nová a zcela JINÁ kapitola tohoto blogu! 



Žádné komentáře:

Okomentovat

Mockrát děkuji za přečtení tohoto článku ♥