100 dní štěstí - recenze

Když jsem knihu 100 dní štěstí viděla poprvé, tak mi vyrazila dech a to kvůli obálce, kde je Koloseum. Na knížce je také jedna věta, kterou jsem si musela hned napsat na papírek „Nejztracenější ze všech dní je ten, v němž jsme se nezasmáli.“

Hlavní hrdina příběhu je Lucio Battistini, který má rád ciambelli a žije se svou ženou Paolou. Spolu mají také dvě děti Lorenza, který chodí do třetí třídy, rád hraje na klavír a také rozebírá drahé elektronické přístroje, ale nedá je nikdy znovu dohromady. Pak je tu pihovatá Eva, která chodí do první třídy a je miláček všech učitelek a místo čau říká mňau, protože si myslí, že v minulém životě byla kočkou.

Lucio životem proplouvá celkem bezstarostně. Trénuje studentské družstvo pólistů, je také trenérem ve fitness centru a má milující rodinu, ale jednoho dne se vše změní. Lékaři mu diagnostikují rakovinu jater, také mu řeknou, že bude mít pouze 100 dní života…
Lucio si tak musí těch 100 dní pořádně užít. Pojede na výlet s kamarády a také s rodinou, ale co nejvíce chce, tak se usmířit se svou ženou, kterou nedávno podvedl. Usmíří se se svou ženou? A jak stráví posledních 100 dní svého života?

Jak jsem psala, hodně mě uchvátila obálka knížky, která se opravdu skvěle vyjímá v mé knihovničce, a vždy se ráda na ni kouknu. V Římě jsem ještě nikdy nebyla, ale když se kouknu na tuto obálku, tak bych se tam chtěla hrozně ráda podívat.

Další, co se mi líbí na této knížce, jsou kapitoly. Na každý den vychází jedna kapitola, a proto jsou hodně krátké, ale mě to nevadí. Začíná se mínus stovkou a končí se jak jinak než nulou.

Musím říct, že je to perfektní čtení na léto a i když se tam mluví o smrti, tak vás tato kniha rozhodně bude bavit a neodtrhnete se od ní, protože budete chtít vědět, jak to dopadne. Hodně mě zarazilo, že autor hned na začátku řekl, že hlavní hrdina zemře, ale když se na to zpětně podívám, tak by ta knížka byla o ničem, kdybychom to předem nezjistili. Škoda, že od Fausta u nás nevyšla nějaká další kniha, a kdyby jo, tak bych hned zašla do knihkupectví a koupila bych si ji.

Na zadní straně je napsáno: Hořce úsměvný román o lásce, chlapském přátelství, slunné Itálii a skvělé italské kuchyni. Budete plakat a budete se smát, jako byste sledovali skvělý film! Když se píše na zadní straně, že se budete smát i brečet, tak se vždy přehání, ale tady je to jiné. Opravdu jsem se smála a i byla smutná (ne že bych brečela).

Abych to tedy shrnula. Určitě se u knížky, která má 384 stran nudit nebudete, ale spíše ji nebudete chtít odložit. Příběh je báječný, i když mě některé osoby hodně překvapili, jak se chovali. Třeba taková Paola, která se pořád nechtěla se svým manželem usmířit i když měl rakovinu. A i kdyby vás nezaujal příběh, což si myslím, že je blbost, tak si tuto knihu kupte alespoň kvůli obálce, která je dokonalá. Myslím si, že by se mohla líbit jak lidem, kteří nemají rádi romantiku, tak i lidem, kteří ji mají rádi. U této knihy se zasmějete i budete smutní.

Fausto Brizzi se narodil v Římě roku 1968 je italský scenárista, producent a filmový režisér.

Originální název: Cento giorni di felicità

Počet stran: 384

Přeložila: Alena Jíchová

Nakladatelství: Fortuna Libri

Rok vydání: 2014

5/5