Recenze: Muž jménem Ove

Na buxu byl jednou obří výprodej knih, kde jsem našla i tento skvost, který jsem si už dlouho chtěla přečíst. Moc jsem se na ni těšila, protože jsem nikde nečetla ani neslyšel, že by se to někomu nelíbilo. Všichni byli z této knihy nadšení a co já? Byla jsem nadšená nebo to byla kniha, která mě nebavila a už nikdy si ji znovu nepřečtu?

Ove je zatrpklí, zlí devětapadesátiletý muž, který si nenechá nic líbit, miluje své auto Saab a nesnáší japonské a francouzské značky aut a také má rád pořádek. Jeho manželka bohužel zemřela a od té doby jak on říká: „Ztratil jeho život smysl“. Vždy stává ve tři čtvrtě na šest, aby mohl začít s okružní prohlídkou, to znamená: kouknout se na všechny značky jestli skvěle sedí na svém místě, prohlédnout místo, kde se nesmí dávat kola, jestli tam nějaké kolo náhodou nestojí, zapsat si značky aut na parkovišti pro návštěvy, které tam mohou stát jen 24 hodin a kouknout se na minulé napsané značky jestli se nějaké neshodují a jestli ano hned zavolá na policii, aby auto odtáhli. Ove měl také práci, ale z té ho vyhodili a tak má více času na okružní prohlídku.

Jednoho dne se do sousedního domu nastěhují noví lidé chlap a žena s dvěma dětmi. S Ovem se setkají, když její manžel nabourá s přívěsem do Oveho poštovní schránky asi si můžete domyslet, jak taková scéna bude pokračovat. Od té doby Ove tomu chlapovi, který se jmenuje Patrik, říká Mameluk a jeho manželce Parvanah těhotná cizinka. Od první chvíle je nemá rád, ale to není nic nového, protože on nemá rád nikoho kromě své zesnulé ženy.

Ove se nerad s někým kamarádí a tak zůstává sám a myslí jen na svou smrt. Každý den zkouší něco jiného, nejdříve to byl provaz, ten se mu však přetrhl, následně druhý den zkusil přimontovat hadici k výfuku a dát si ji do polootevřeného okénka auta a zkoušel se tam udusit, to se mu také nepovedlo, protože ho od smrti oddělila těhotná cizinka, která začala bouchat na dveře. Jak to asi dopadne, umře, aby se mohl konečně setkat nahoře se svou manželkou, anebo zůstane na zemi, protože se něco změní?

 

Pozastavme se u obálky. Nádhera. To jediné slovíčko vystihuje celou obálku, která se opravdu hodně povedla. Ove držící hadici, která vede z výfuku starého auta, kočka která sedí u jeho nohy a bordel okolo něho, všechno k této knize patří. Vy, kteří jste Oveho ještě nečetli, asi nevíte, o co tu běží, ale až si ho přečtete, budete vědět, že obálka se prostě perfektně hodí k příběhu, který je uvnitř knihy. Také se mi líbí forma písma jak u autora (malé klasické), tak i u názvu knihy (velké psací písmeno s modrou a bílou barvou). Ten kdo mě zná déle, se asi bude ptát a co postava? Postavy přece na obálkách nemáš ráda. Je to pravda postavy na obálkách nesnáším, ale když stojí zádami ke mě tak mi to vůbec nevadí a nekazí to na první pohled knihu.

Kniha byla skvěle napsaná, až jsem se divila kam na různé věty Fredrik (autor knihy) chodil. Nejlepší byly bílé kabely v uších. To byla první vtipná věta, u které jsem se prostě musela smát.

Celá kniha je výborně propracovaná, každá kapitola začíná nějakou větou jako třeba kapitola první: Muž jménem Ove kupuje počítač, který vlastně žádný počítač není. Výborná věta hned na začátku knihy! Čtení je prostě výborně oddechové, člověk se u toho zasměje, ale pozor i rozbrečí. Všichni psali, jak se u knihy rozbrečeli, a já jsem si říkala, ježíš, snad nebudu u toho bulet, ale pozor bulela jsem jak želva.

Co se týče samotného hlavního hrdiny Oveho. Nejdřív jsem se bála, abych si v hlavě pořád vybavovala staršího pána a ne nějakého mlaďase, protože většinou čtu knihy s mladými hrdiny a poprvé to bylo naopak. Ale výborně jsem si v hlavě představila staršího pána, který nesnáší lidi a furt je musí kritizovat a dělat jim naschvály. Málo kdy jsem od něho slyšela hodné nebo milé slůvko jen jednou nebo dvakrát, ale díky tomu, že Ove nikoho neměl rád, jsem si knihu oblíbila, protože byla hodně vtipná a zábavná. Oveho si musí prostě každý zamilovat.

 

Shrnutí bude zcela jasné. Knihu doporučuji všemi deseti úplně každému člověku ano i tobě jestli si ji nečetl, rychle to naprav! U knihy se budete smát, ale i brečet, tak si nezapomeňte vzít kapesníky ke čtení. Oveho můžete číst v jakémkoli období myslím si, že se hodí jak k moři, tak i pod deku s čajem nebo kávou. Jestli stále váháte, tak už neváhejte a kupte si ji. Já ji mám v levnějším paperbacku a skvěle se mi i v tomto formátu četl, možná i lépe.

Fredrik Backman (nar. 1981) pochází ze Stockholmu, pravidelně píše sloupky do švédských novin a na svůj blog. Jeho prvního románu Muž jménem Ove (2012; česky Host 2014) se jen ve Švédsku prodalo přes sedm set tisíc výtisku a práva byla prodána do více než třiceti zemí. Po úspěšné prvotině autorovi vyšly další tři knihy: Saker min son behöver veta om världen (Vše, co můj syn potřebuje vědět o světě, 2012), Babička pozdravuje a omlouvá se (2013; česky Host 2015) a nejnovější román Tady byla Britt-Marie (2014). (- zdroj)

Originální název: En man som heter Ove

Počet stran: 327

Přeložila: Jitka Herčíková

Nakladatelství: Host

Rok vydání: 2015

Chtěli byste si tuto knihu přečíst? Nalákala jsem vás na ni?

Facebook: Reading with Lucy | Instagram: readingcookingwithlucy | Twitter: readingwithlucy