Recenze: Skoro směšná story

Nedávno mi přišel e-mail od Větrných mlýnů, jestli bych mohla zrecenzovat jednu jejich knihu. To jsem ještě nevěděla, že budou tři, bylo to takové milé překvapení. Nejvíce mě zaujala právě tato kniha Skoro směšná story, do které jsem se musela hned pustit. A vůbec jsem nečekala, že z ní budu mít takovéto pocity, byla prostě…

Craig Gilner bydlí s rodiči a vede klasický středoškolský život. Nově je přijat na gymnázium, kam se chtěl strašně moc dostat. Je hodně chytrý a rád se učí novým věcem, bohužel v nové škole je to samozřejmě ještě těší než minule a tak má strach, že to nezvládne. Kvůli tomu má velké deprese začne chodit ke cvokaři a brát předepsané léky. Kvůli tomu, že začne mít deprese, si myslí, že jeho život je k ničemu když nic nedokáže.

Skamarádí se s těmi nesprávnými lidmi, kteří hulí trávu a jsou naštvaní na celý svět. Craig nejdříve trávu nechtěl, ale pak podlehl a dal si a to byla poslední kapka. Když snědl jídlo, tak ho v sobě nemohl udržet. Kamarád, který ho do všeho přemluvil, se jmenuje Aaron a chodí do stejné střední jako Craig, bohužel v jednom se liší, má skvělé výsledky ve škole a Craig to stále nechápe jak to, když se vůbec neučí. On maká jak šroub a stále má horší výsledky než jeho kamarád.

A tak je nám jasné, že Craig je čím dál tím více naštvaný na svět a tak má ještě větší deprese. Rodiče netuší, že se to ještě více zhoršuje, ale ta která to zaznamená je jeho malá sestra, která mu vždy říká jak se má a že vypadá ještě hůř. Jednoho dne s tím chce Craig skoncovat skokem z Brooklynského mostu a pokusit se tak o sebevraždu. Kvůli tomu se ocitá v nemocnici a poté v psychiatrickém oddělení, kde musí přežít pár dní. Změní se nakonec Craig anebo se ani nechce změnit a na vše kašle?

 

Vrhneme se na obálku, která mě celkem zklamala. Mohla být lepší. Ten bílý obdélník s autorem a názvem knihy je skvělý, ale ta fotografie kluka s foťákem v ruce mi moc nesedí. Dala bych tam něco jiného, co s příběhem souvisí.

Příběh byl skvělý. Nikdy jsem nečetla knihu o psychiatrické léčebně, jen jsem viděla známí film Přelet nad kukaččím hnízdem a stejně jako film i kniha o tomto tématu mě dostala. Bála jsem se, že budu muset až moc přemýšlet nad různými větami, ale ne autor to napsal tak skvěle, že jsem se do příběhu hned začetla. Autor se inspiroval svým životem, protože měl také velké deprese a následně ve svých dvaatřiceti letech v roce 2013 spáchal sebevraždu. Je to hrozné a já jsem si říkala, že život může být pro někoho velice krutý a proto my, kteří nemáme nic z těchto věcí, máme být rádi za život, který máme.

Celý příběh na mě hodně dolehl a po přečtení jsem musela dlouho sedět a vše si v hlavě znovu projít. Měla jsem hodně divný pocit, který jsem nikdy nezažila, a strašně mi bylo líto těch lidí, kteří se musejí léčit v takovém zařízení jako je psychiatrie. Představa, že v každé zemi je několik těchto zařízení, kde se lidé léčí a obvykle jsou i plné je hrozná. Tato kniha vám dá větší pohled na takováto zařízení a myslím si, že by měla být všude ukazována, protože se jedná a naprosto skvělé dílo, které by si měl každý přečíst.

Ještě abych se vyjádřila k postavám v knize, tak tu mám jak kladné, tak i záporné. Craiga jsem si zamilovala, litovala jsem ho, čím si procházel a že díky škole se dostal do takových nepříjemností. Natož Aaron, kterého jsem nenáviděla, díky němu začal Craig hulit trávu a kašlat více na školu a na celý život. A poslední kladné postavy byly v té psychiatrické léčebně, ty byly opravdu skvělí, víc o nich říkat nebudu, byl by to spojler.

 

Knihu doporučuji úplně všem, neváhejte a kupte si ji. Je to opravdu něco jiného než romantika, fantasy a podobné žánry. Je to příběh člověka, který to nemá vůbec lehké, a díky němu si budete více vážit svého života. Myslím si, že jen tak na knihu nezapomenu a jsem ráda, že jsem se o ní díky spolupráci dozvěděla. Určitě bych ji zmínila i ve školách kam by se na sto procent měla dostat, protože tam je tolik lidí, kteří si stěžují na takové blbosti, přitom mají život naprosto skvělí. DOPORUČUJI!!!

Ned Vizzini se narodil 4.4. 1981 jako Edison Price Vizzini v New Yorku. Je autorem několika knih určených převážně pro mládež, které až do roku 2015 nebyly překládány do češtiny. Jeho asi nejznámějším dílem je kniha It´s kind of a funny story (vydáno v roce 2006), která byla v češtině vydána v roce 2015 pod názvem Skoro směšná story. Vizzini trpěl od mládí depresemi, což se mu stalo osudným. V roce 2013 spáchal sebevraždu skokem ze střechy. Zanechal po sobě manželku a syna.

Moc děkuji za tuto báječnou knihu nakladatelství Větrné mlýny.

Knihu si můžete koupit zde.

Originální název: It´s Kind of a Funny Story

Počet stran: 424
Přeložila: Markéta Polochová
Nakladatelství: Větrné mlýny

Rok vydání: 2015

Chtěli byste si tuto knihu přečíst? Nalákala jsem vás na ni?

Facebook: Reading with Lucy | Instagram: readingcookingwithlucy | Twitter: readingwithlucy