Čaj, deka a výborná kniha

Zimní večery je nový projekt na prosinec (možná bude pokračovat i v lednu), který jsem vymyslela. Teda ne úplně. Před nějakou dobou jsem si vzpomněla na jeden projekt, který se jmenoval Dlouhé zimní večery. Někdo si to pamatuje, ale někdo asi ne. Jednalo se o témata, která byla nějak spjatá se zimou a vánocemi. Vždy jeden den v týdnu, se na jedno téma udělal článek, ve kterém jste psali, jak to vidíte vy. Jestli vás zajímá něco víc, tak si to můžete vyhledat určitě na internetu.

Jelikož se tento rok nic takového nevytvořilo, tak jsem si před pár dny řekla, že by nebylo na škodu si to udělat podle sebe. Nebude to mít žádný systém, prostě co mě napadne, tak to napíši a publikuji, tak nečekejte, že se tu každý týden objeví nějaké další téma.

Tak to bychom měli na začátek, ale teď k samotnému článku.

Když mi někdo řekne větu: „Čaj, deka a výborná kniha.“ Hned mi to připomene podzim a zimu, protože kdy jindy se zabalíme do deky, než právě když nám je zima.

Poslední dobou jsem si oblíbila spíše kávu, ale někdy si zase moc ráda udělám nějaký ovocný čaj, nejčastěji od značky Loyd a když se chci trochu rozmazlit, tak přidám trochu medu. Nemám ráda žádné černé nebo zelené čaje a už vůbec ne mátový, který jsme vždy museli povinně pít, když jsme byli nemocní (do dneška nás to mamka nutí vypít). Jak to máte s čaji vy? Jaké máte nejraději a jaké naopak nesnášíte?

Dostáváme se pomaloučku k závěru celého článku. Poslední téma je výborná kniha. Na podzim a zimu se mi vybaví vždy tři nejlepší knížky: Zimní příběh, Zlodějka knih a Děti z Bullerbynu.

Zimní příběh je nádherná knížka právě na chladné večery, kterých s touto knihou bude mnoho, jelikož má hodně stran. Určitě bych ji doporučila všem, protože každý si v ní něco najde. Je tam dobro, je tam zlo a také láska a smutek. Kniha má opravdu od všeho trochu a nejlepší na tom je, ten bílý kůň, který létá.

Kdo by neznal Zlodějku knih, jako by nežil. Myslím si, že v této době jste ji určitě už museli od někoho slyšet a když jste neslyšeli o knize, tak třeba o skvělém filmovém zpracování. V knize se skrývá také úplně všechno, ale nejzajímavější je, že vše vypráví smrt a hlavní hrdinka je malá holčička, která žije zrovna v ne moc dobrém období, v období druhé světové války. Doporučuji přečíst. Určitě budete plakat stejně jako já.

 

A jako poslední tu mám knihu z mého dětství. Děti z Bullerbynu zná také asi každý. Byla to má úplně první kniha, kterou jsem přečetla od začátku do konce. Asi proto, musím každé vánoce tuto nádhernou knížku číst. Opravdu nekecám, každý rok čtu Děti z Bullerbynu na vánoce. Kdo ještě knížku nečetl, zkuste si ji přečíst, je to skvělá oddechovka s různými příběhy malých dětí, které si oblíbíte.

A to je pro dnešní večer vše. Jsem zvědavá, jaké téma vymyslím do dalšího článku. Můžete mi klidně napsat do komentářů, co byste chtěli slyšet a nemusí se to úplně týkat vánoc. Doufám, že se vám první téma líbilo a budu se těšit na vaše komentáře a nápady na další téma. Mějte se krásně.