Nelítostná - Scott Bergstrom

K této knize mě přitáhlo to, že by se prý měla odehrávat částečně také u nás v Praze, což mi přišlo hodně dobré a byla jsem zvědavá, jak si s tím autor pohrál. Také jsem měla náladu znovu na nějakou detektivku, i když tato kniha je prý spíše thriller (což mi ale nepřijde). Jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla, i když tam byly nějaké odstavce až moc zdlouhavé a člověk se při tom nudil, ale i tak to byla dobrá kniha a hlavně byla hodně napínavá.

Hlavní hrdinka tohoto příběhu je sedmnáctiletá Gwendolyn Bloomová, která má nevlastního otce premiéra. Díky této pozici může chodit do prestižní školy v USA, kam chodí jen bohaté děti nebo děti známých lidí. Kvůli jedné tragédii přišla o svoji mamku v sedmi letech a tak žije pouze se svým nevlastním otce, který má práce až nad hlavu, ale i tak se snaží, aby měl čas na svou nevlastní dceru.

Bohužel vše se změní v jeden den, kdy její táta odjíždí na služební cestu do jiného státu, ale jak on sám říká, bude tam jen pár dní a hned se zase vrátí. Jenže on se nevrací ani po týdnu. Nikdo netuší, kam se mohl vypařit nebo jestli ho někdo unesl. Všichni pátrají, ale stále nenacházejí žádná vodítka, která by je dostala k odpovědi, kde by mohl být. Gwendolyn si je jistá, že tátu najde a odvede ho domů. Začne pátrat na vlastní pěst. A pomáhají jí i rodinný přátelé, kteří vedle nich celou dobu bydlí.

Gwendolyn díky jedné věci, kterou jí nechal otec, aby jí nikdy nedávala pryč, luští různé rébusy, které jí tam nevlastní otec nechal. Díky těmto rébusům se ocitá v Paříži, Berlíně a nakonec v samotném hlavním městě České republiky. Také aby vším tím prošla a nakonec svého tátu našla, musí podstoupit nespočet věcí, aby se dostala dál a dál. Jak to tedy celé dopadne? A není náhodou něco úplně jinak? Není v tom nějaké velké tajemství, které jí nikdo neřekl?

Ze začátku mi to přišlo, že čtu nějakou knihu o náctiletých, kteří jsou bohatí a neumějí se chovat, ale pak se to rozjelo a já jsem četla dál a dál. Asi v polovině knihy přišel zásek, kdy mi to přišlo celkem o ničem a hlavně to bylo až moc zdlouhavé. Nakonec se to ale znovu po několika stránkách rozjelo a já jsem byla na té samé vlně jako na začátku. Očekávala jsem detektivku (thriller bych tomu rozhodně neříkala) a ta se dostavila, takže za mě parádní kniha, která sice měla své mouchy, ale nebylo to nic hrozného, kvůli čemu bych si to už nikdy znovu nepřečetla. Rozhodně se ke knize za nějaký ten rok ráda vrátím.

To bych ale nebyla já, abych se pořádně nekoukla na obálku. Nemám k ní co vytknout je parádní a hlavně je to takový neobvyklí materiál. Přijde mi, že obálka je na dotyk taková gumová (neumím to pořádně popsat, ale jestli ji někde v knihkupectví uvidíte, tak si na ni sáhněte a uvidíte). Ano setkala jsem se, že některé knihy měly takovouto strukturu, ale většinou se to nevidí a hlavně u brožovaných knih jsem to asi nikdy neviděla. Každopádně obálce dávám palec nahoru.

Co se týče postav, tak ze začátku mi přišli ti její spolužáci pěkně rozmazlení a takový, že jim patří celý svět. Naštěstí byli jen na začátku a tak mi nemuseli kazit dojem z celé knihy. Jinak ostatní postavy mi padli do oka úplně všichni i ti zlý.

Rozhodně knihu doporučuji přečíst, je to dobrý příběh a vy jste hlavně od začátku zvědaví, kde ten táta nakonec bude. Výborně se to četlo, tedy až na ten prostředek. Také musím dát klobouk dolů, jak autor popsal výborně Prahu, na což jsem byla také hodně zvědavá. Doporučuji!

Děkuji za tento výtisk Albatrosmedii.

Knihu si můžete koupit zde.

Read More

Magonie - Maria Dahvana Headley

Kniha, kterou jsem viděla všemožně na sociálních sítích hlavně u zahraničních profilů. Obálka je neskutečně krásná a tak jsem byla zvědavá i na její obsah. Díky anotaci na zadní straně knihy zjistíme, že by to mněl být normální fantasy příběh, který je originální v tom, že hlavní hrdinka má tajemnou plicní chorobu a nikdo neví z jakého důvodu. Tak jsem si říkala: „Tak fajn zkusím to, jelikož to vypadá hodně zajímavě.“ A tak jsem se na ni vrhla, ale bohužel jsem nečekala něco až tak hrozného…

Jak už jsem psala výše Aza Ray má hodně tajemnou plicní chorobu se kterou si neumějí poradit ani samotní lékaři. Hodně špatně se jí dýchá na zemi a tak je jasné, že by s tím chtěla něco udělat, ale nikdo netuší jak jí pomoci. Jednoho dne kdy sedí ve třídě a zrovna z ničeho nic se přivalí na obloze bouřkový mrak si Aza všimne něčeho neobvyklého. Létající lodi, která nejenom, že lítá, ale z té lodi na ní i někdo volá. Po pár minutách jsou bouřkové mraky pryč spolu s lodí. Když se zeptá svého nejlepšího kamaráda Jasona, jestli loď viděl také anebo jestli alespoň slyšel nějaké hlasy, které na ni volaly. Tak on kýve hlavou a říká, že ne. Ale nakonec je jediný kdo jejímu tvrzení věří a jediný kdo si nemyslí, že trpí halucinacemi z léků, které pobírá.

Při jednom vyšetření Aza zjišťuje, že má v plicích pírko a že je dost možné, že díky tomuto nemůže dýchat jako normální člověk a tak za pár dní by měla jít do nemocnice na operaci, aby jí to pírko vyndali a ona mohla zjistit, jestli to bylo ono, co ji celý život zatěžovalo. Bohužel jednoho osudného dne, kdy vidí před domem houf ptáků a dokonce jeden jí vletí přímo do pokoje a rovnou do plic, kde jí následně zpívá, tak ona zkolabuje a probouzí se v sanitce, která bohužel má autonehodu.

Najednou se znovu probouzí, ale úplně někde jinde. Na lodi, kterou viděla před několika týdny nad její školou. Nemůže uvěřit tomu, co vidí. Před ní stojí napůl člověk napůl pták a skoro všichni vypadají podobně. Aza chce jediné, dostat se zpátky domů a žít svůj ne tak dokonalý život, který do této doby žila. Ale jak se proboha má dostat na zem? A co rodina a kamarádi?

Zase když jsem psala tyto odstavce, tak jsem si vzpomněla, jak hrozné toto čtení bylo a musela jsem se ihned kouknout jaké to má všude hodnocení. A ejhle ono to moc dobré hodnocení ani nemá. A já se opravdu ani nedivím, jelikož něco až tak smyšleného jsem v životě nečetla a snad na nic podobného už nikdy nenarazím. Rovnou vám mohu prozradit, že si s klidným srdcem nechám ujít i následující druhý díl, jelikož by to nemělo smysl ani číst, když jednička byla taková, jaká byla.

Ze začátku to bylo výborné a i jsem se do toho začetla, ale pak když začaly kapitoly, kde se vyskytují všemožní ptáci a kde se sama hlavní postava vyskytuje na té lodi, tak to jsem se nudila o sto šest a byla jsem ráda, že jsem dělala něco jiného, než že jsem četla tuto knihu. Což se mi už dlouho nestalo. Musím se vám také přiznat, že jsem poslední stránky už jen přelétávala očima, jen abych věděla, jak to nakonec dopadne. Ano až tak hrozné to bylo. Tato věc se mi v životě nestala, že bych očima prolétávala stránky.

Postavy byly výborné, ale jen ti kteří byli lidé. Ty napůl ptáci napůl lidi jsem nesnášela a rozhodně by mě to bavilo víc, kdyby tam byli jen lidé a ne něco napůl co má dokonce peří. Hrůza! A ta část příběhu, kdy jí do plic vletí pták??? No nechápu to, to je na mě až moc.

Jediné před čím se skláním, je obálka, která je opravdu nádherná a věřím, že už díky obálce si ji každý koupí. Hlavně když anotace na zadní straně knihy neprozrazuje nic o tom, že se v příběhu vyskytují napůl lidi, napůl ptáci. Netuším, jestli to mělo mít nějaký marketingový účel, ale každopádně se to povedlo a co jsem tak četla. Tak někteří čtenáři si tuto knihu pořídili právě jen díky obálce.

Já alespoň vím, proč je na obálce pírko a ptáci, které mi tam ze začátku vůbec neseděli, a říkala jsem si, jestli to má nějakou spojitost s příběhem, který se uvnitř skrývá. Za mě rozhodně ne a nemám v plánu se ke knize někdy vracet. Jednou stačilo.

Děkuji za tento výtisk Albatrosmedii.

Knihu si můžete koupit zde.

Read More

Duben 2018 Wrap-Up

Duben byl můj poslední měsíc v práci a tak jsem také vyfasovala nejvíce směn, tudíž bylo méně času na čtení. Ale teď v květnu to bude lepší. Je třetí den a já už mám přečtenou první knihu, tak snad i nadále se to bude zlepšovat.

Bohužel v dubnu jsem nepřečetla žádnou knihu, která by mě úplně ohromila a ze které bych si sedla na zadek. Ale i tak nakonec tu byla kniha, která ze všech byla nejlepší, ale opravdu to nebyla až taková bomba. Doufám, že květnové přečteno bude malinko obsáhlejší, co se týče přečtených knih.

Počet přečtených knih: 3
Počet přečtených stránek: 848 (A to mi přišlo, že těch stránek je více...)
Nejlepší kniha měsíce: Tisíc kousků tebe - Claudia Gray

DUBEN 2018 WRAP-UP

TISÍC KOUSKŮ TEBE - CLAUDIA GRAY

Vyšlo: 2017 / CooBoo
Přečteno: 10.04.18
Mé hodnocení: 4/5
Přečtěte si mou recenzi
GoodReads

Cestování časem mám moc ráda a nejen v knihách, ale i ve filmech. Tisíc kousků tebe mě hlavně zaujalo díky nádherné barevné obálce, která je naprosto úžasná a výborně se fotí. Jsem ráda, že zůstala originální obálka i u nás v ČR. Příběh se mi líbil, sice měl své mouchy (o kterých píši v recenzi. Odkaz nahoře) ale i tak to byl krásný romantický příběh, kde se pohybujeme mezi dimenzemi a celkově je to hodně smyšlené, ale vy se do toho výborně vžijete. Jsem moc zvědavá na druhý díl, ale cítím, že už to nebude ono jako tento díl, ale to tak většinou bývá. Není to kniha, která vás dostane do kolen, ale jako oddechovka postačí. Jediné co mě totálně překvapilo, byl ten konec (vlastně to není tak úplně konec, ale pár stránek před koncem), který jsem nečekala a hodně překvapil, ale to je asi tak vše. Nic víc nic míň.

MAGONIE - MARIA DAHVANA HEADLEY

Vyšlo: 2017 / CooBoo

Přečteno: 17.04.18

Mé hodnocení: 2/5

GoodReads

Nejhorší kniha tento měsíc (vlastně zatím i tohoto roku). Nikdy jsem nečetla takovouto slátaninu, jako je tato kniha. A přitom ten začátek začal tak krásně a příjemně, že jsem se do toho ihned začetla, ale pak to začalo! Konečně chápu, proč je na obálce peříčko a okolo toho různí ptáci, jelikož tento příběh je hlavně o jedné dívce, které do plic vletí pták, který tam pořád je a píská v ní (to jsem si ještě řekla, že je to celkem v pohodě, ale…). Potom na scénu přijdou obří opeření ptáci, kteří vypadají napůl jako člověk napůl pták. Mají zobáky, peří, ale i tak prý z půlky vypadají jako lidé. Jako co to má být? Stále nechápu. Víc už nepovím, jelikož po tomto článku vydám recenzi právě na tuto knihu, která pravděpodobně bude hodně negativní a velice obsáhlá, tak se máte na co těšit.

Přišlo mi to tedy jako kniha, která je totálně smyšlená a vůbec jsem ji nedokázala číst, jelikož až takové smyšlené věci nemám ráda a hodně mi vadí. A díky anotaci na zadní straně knihy, která slibovala klasický fantasy příběh o jiné zemi, jsem tedy vůbec nečekala, že to bude o ptácích, kteří mluví a vypadají jako lidi. No byla to hrůza a už nikdy víc. STRAŠNÉ!!!

HREJ HRÁČEM - EMMA HART

Vyšlo: 2013 / Galatea

Přečteno: 23.04.18

Mé hodnocení: 4/5

GoodReads

Po přečtení předchozí knihy, jsem potřebovala nějakou totálně oddechovou, romantickou knihu a tak jsem sáhla po této. O které jsem toho hodně slyšela a četla a byla jsem na ni už dlouho zvědavá. Očekávala jsem jen romantické a oddechové čtení na pár večerů a to se mi také splnilo. Popravdě nic extra to nebylo klasický romantický příběh teenagerů. Ale přesně to jsem po předchozí knize potřebovala. Mně se to líbilo. Ale věta: Neurazí, nenadchne k této knize sedí. Proto jsem jí dala čtyři hvězdičky. Líbilo se mi to, bylo to fajn a až někdy po roce si budu chtít přečíst něco oddechového, tak zvolím tuto knihu. Ráda se k ní vrátím, když budu vědět, že je ten pravý okamžik.

Četli jste některou ze zmíněných knih? A kolik jste toho přečetli vy? 

Read More

Tisíc kousků tebe - Claudia Gray

Nebudu vám lhát, jako první mě u této knihy zaujala její obálka, která září barvami, ale není až moc přeplácaná. A výborně se k příběhu hodí. Znala jsem obálku od pohledu už dříve, jelikož bylo období, kdy jsem ji viděla snad na každém zahraničním (knižním) Instagramu. Když jsem zjistila, že ji budeme mít i my, tak jsem si říkala: „Tak já ji nakonec přece jen zkusím a konečně uvidím proč ji všichni tak milovali.“ A tak jsem díky Albatros medii získala jednu knihu a mohla si ji přečíst. Byla to jízda, která ale měla také svůj háček…

Marguerite Caineová žije normální život teenagerky, až do jednoho osudného dne, kdy zemře její milovaný otec Henry.

Někdo mu provedl něco s brzdami na autě a on se zřítil do vody, kde následně utonul.

Marguerite se ze dne na den ocitá bez otce. Má jen mamku Sophii, starší sestru Josie a dva asistenty Paula a Thea, kteří jsou stejně staří jako ona a kteří s nimi žijí a pomáhají jim už několik let. Paula a Thea všichni brali jako syny a bratry. Bohužel ode dne, kdy všechny stopy nasvědčují tomu, že viníkem té nehody je samotný Paul, který shodou okolností opustil jejich dimenzi, se stává jejich nepřítelem.

Marguerite spolu s Theem a přívěškem, který se jmenuje Ohnivák, se vydávají na cestu dimenzemi. Samotného Ohniváka vymysleli její rodiče a díky němu se můžou dostat do jakékoli alternativní dimenze v jakémkoli roku. Ohnivák dává vědomí do těla, které je stejné jako jejich, jen v jiné dimenzi. Tudíž jejich pravé tělo v té dimenzi není, pouze to vědomí tam je. Marguerite a Theo mají jediný plán: ZABÍT PAULA! Ale co když se něco změní? Co když je vše jinak, než se na první pohled zdá?

Snad jsem vám to nějak vysvětlila, bylo hodně těžké sepsat tuto anotaci a stejně si myslím, že to nikdo nepochopí J. Ale i tak musím uznat, že je to opravdu originální příběh, u kterého hlavně ke konci si řeknete: „No to si snad děláte srandu!“ Ten konec opravdu překvapil a vůbec jsem to nečekala. Takový zvrat? Že to bylo úplně jinak, než jsem si myslela.

Jak už jsem psala, tak obálka se výborně povedla, takže chválím a dávám palec nahoru. Jediné co mi v příběhu vadilo. Byly občas až moc dlouhé pasáže, kde se nic moc nedělo a to mě opravdu nebavilo, jinak za mě super a doporučuji.

Hlavní hrdinku jsem moc nemusela, ale Paula a Thea jsem si nějakým způsobem zamilovala a byli opravdu dobří. Zajímá mě druhý díl, na který se těším a doufám, že bude stejně dobrý ne-li lepší než tento. Snad autorka vychytala všechny mouchy, které byly v prvním díle a tak by mohl být ten druhý lepší, no uvidíme, snad se dočkám toho, že kniha bude mít plný počet hodnocení. Tisíc kousků tebe jsem ohodnotila čtyřmi hvězdičkami z pěti. Tu jednu hvězdičku jsem odebrala kvůli tomu, že jsem se občas hodně dlouho u čtení nudila a to určitě nikdo nemá rád, tak proto jsem se takto rozhodla.

Určitě mohu Tisíc kousků tebe doporučit, je to fantasy kniha s romantickými prvky, tak kdo tyto dvě věci miluje, tak je tato kniha to pravé ořechové právě pro vás. Jen pozor na ty pasáže, kde se nic neděje. Celkově je to ale výborná fantasy, romantická oddechovka na pár večerů s originálním příběhem.

ČETLI JSTE TUTO KNIHU? JAK SE VÁM LÍBILA? POPŘÍPADĚ NELÍBILA?

Děkuji za tento výtisk Albatrosmedii.

Knihu si můžete koupit zde.

Read More

CO SE DĚJE???

Asi se ptáte co se děje. Publikovala jsem za sebou už několikátou recenzi a žádný jiný článek jste u mě už dlouho neviděli. Celkově nejsem moc aktivní a mě to mrzí.

Od května se to doufám změní…

Jelikož jsem koncem února poslala výpověď a výpovědní lhůta mi trvá do 30.04.18 , tak si na mě smlsli snad všichni kolegové a vedení z práce. A proč jsem vůbec dala výpověď? Shrnu to do pár slov: nehodlám trčet v práci od nevidím do nevidím a brát furt tak málo peněz. Ne, že bych chtěla brát miliony to ne. Ale když už mm tolik přesčasů, tak bych očekávala o hodně víc peněz, než dostávám. Druhý důvod výpovědi je tento: Nemohu si plánovat věci dopředu. Když vypadne brigádník, který dvě hodiny před tím, než měl mít směnu napíše, že nepřijde a já tudíž tam musím trčet ještě jeho směnu. Tak si opravdu plány dělat nemohu. Probouzím se tím stylem, že doufám, že přijdu domů z práce za světla (jak je plánováno) a ne za tmy (když někdo zase vypadne). Vedení se samozřejmě o to nestará, vše si máme zařídit my.

Ale to tomu brigádníkovy mám říct: půjdeš do práce, jinak dostaneš méně peněz? (Takto to máme prý s brigádníky řešit) Ale on může ihned napsat, že dnešním dnem končí a máme o jednoho člověka méně.

No každopádně kvůli tomuto a ještě jiným věcem jsem podala výpověď. Momentálně mám ještě 11 dní v této práci a pak tradá pryč.

Ale co dál? Nemohu být bez práce.

V květnu si dám měsíc volno. Hlavně z toho důvodu, že to bude měsíc plný návštěv doktorů a to bych si první měsíc v nové práci nemohla dovolit. Tak jsem si řekla, že si udělám měsíční volno. Při tom volnu si udělám kurz na chůvu a moc ráda bych v červnu nastoupila do nějaké školky v Praze nebo v okolí Prahy.

Chtěla jsem zůstat u knih, ale pro mě by byla práce jen v knihkupectví (nemám tu správnou školu na něco jiného kolem knih) a slyším od kamarádů, že je to snad všude stejné v knihkupectvích a to já znovu nechci. Tak snad vyjde ta školka nebo i něco jiného.

Miluji děti a tak školka by bylo to pravé ořechové pro mě.

Tak a to je vše pro dnešek. Jen takový informativní článek o tom co se momentálně děje a proč nejsem tolik aktivní jako v minulém roce.

A jak se máte vy?

Read More