Zobrazují se příspěvky se štítkemZe života. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemZe života. Zobrazit všechny příspěvky

ZITTAU

20. 7. 2019


Zittau neboli Žitava je město v Německu, kam jsme zavítaly v pátek 19. července, jelikož od čtvrtka do soboty jsme u tety v Krásné lípě u Liberce, a tak to přece jen do toho Německa máme blíž než z Prahy. Tak jsme se ráno (my ženy) sbalily a odjely směr Zittau. Nejdříve jsme se chtěly kouknout pouze na jezero, které je poblíž centra, ale nakonec jsme se koukly i do toho centra, jelikož nás uchvátila ta architektura.  






Město Zittau i jezero bych doporučovala jen na několik pár hodin. Není to vůbec velké a stihnete to vše obejít rychle. Rozhodně to není ani na víkend, to byste se tam leda nudili.  
Co se týče jezera, tak to bylo opravdu krásné a nádherně se tam musí lenošit, a hlavně je tam hodně velký klid. My jsme tam měly asi 23°C tudíž to moc nebylo na koupání, ale aspoň pocitově bylo krásně. Umím si představit, že v létě tam může být hlava na hlavě, ale to je všude u každé vody. Jezero se dá výborně celé obejít a je to skvělá procházka. Rozhodně doporučuji! 
  





Město jako takové mě tolik neoslovilo, ale i tak je to tam krásné a jsou tam hezké hlavně ty malé uličky a obchůdky. Je tam několik malých náměstí, které jsou opravdu nádherné, ale bohužel to je vše. Rozhodně jsou i jiná města hezčí, ale proč nezkusit i toto že? Byli jste někdy v Zittau v Německu? 







NAVŠTÍVILI JSTE NĚKDY MĚSTO ZITTAU V NĚMECKU?

THE MOST BEAUTIFUL PLACE IN PRAGUE?

5. 7. 2019


Krásné místo v centru Prahy, kam jsem se konečně dostala a rozhodně plánuji tam zajít znovu. STROMOVKA je opravdu skvělé místo na relaxaci a na procházky!

2019 | Co bude dál s blogem??

8. 1. 2019


Dnešním dnem jsem úspěšně ukončila rekvalifikační kurz pro chůvy. Tudíž už nemám žádné učení na zkoušky a mám spoustu času na čtení knih a blogování. Samozřejmě mám i normální práci ve školce, ale v roce 2019 bych se chtěla hodně věnovat právě knihám, focením a blogováním. Toto mám moc ráda a chtěla bych s tím zase začít naplno, jelikož přes zkoušky mi to hodně chybělo. 

A poslední dobou si více a více uvědomuji co chci a nechci v svém životě mít. Vztahuje se to i k některým spolupracím, kterým jsem i sama oznámila, že bohužel s nimi už dál spolupracovat nebudu. Už několik měsíců mi přijde, že čtení knih místo koníčku je už práce, ale já si řekla DOST! TOHLE NECHCI! A tak se více budu věnovat svým koupeným knihám, ale samozřejmě pár spoluprací mám, ale vždy se to dozvíte (co je a co není spolupráce). 

Nikdy jsem si nedávala předsevzetí do nového roku, ale letos tomu je jinak. V roce 2019 se chci naplno vrhnout na blogování, čtení a všech možných koníčků, které miluji a už je nechci flákat. Je hezké, že to jedno velké předsevzetí si už mohu škrtnout. Tím bylo: úspěšně dokončit kurz chůvy a stát se profesionální chůvou a učitelkou ve školce. A teď se chci jen věnovat práci ve školce (kterou mám opravdu moc ráda), knihám, blogu a dalším věcem... 

Tímto bych chtěla ukončit tento mini článek o tom co a jak se změní v roce 2019. A co nejdříve se můžete těšit na nový článek! 

CO SE DĚJE???

19. 4. 2018



Asi se ptáte co se děje. Publikovala jsem za sebou už několikátou recenzi a žádný jiný článek jste u mě už dlouho neviděli. Celkově nejsem moc aktivní a mě to mrzí.

Od května se to doufám změní…

Jelikož jsem koncem února poslala výpověď a výpovědní lhůta mi trvá do 30.04.18 , tak si na mě smlsli snad všichni kolegové a vedení z práce. A proč jsem vůbec dala výpověď? Shrnu to do pár slov: nehodlám trčet v práci od nevidím do nevidím a brát furt tak málo peněz. Ne, že bych chtěla brát miliony to ne. Ale když už mm tolik přesčasů, tak bych očekávala o hodně víc peněz, než dostávám. Druhý důvod výpovědi je tento: Nemohu si plánovat věci dopředu. Když vypadne brigádník, který dvě hodiny před tím, než měl mít směnu napíše, že nepřijde a já tudíž tam musím trčet ještě jeho směnu. Tak si opravdu plány dělat nemohu. Probouzím se tím stylem, že doufám, že přijdu domů z práce za světla (jak je plánováno) a ne za tmy (když někdo zase vypadne). Vedení se samozřejmě o to nestará, vše si máme zařídit my.

Ale to tomu brigádníkovy mám říct: půjdeš do práce, jinak dostaneš méně peněz? (Takto to máme prý s brigádníky řešit) Ale on může ihned napsat, že dnešním dnem končí a máme o jednoho člověka méně.

No každopádně kvůli tomuto a ještě jiným věcem jsem podala výpověď. Momentálně mám ještě 11 dní v této práci a pak tradá pryč.

Ale co dál? Nemohu být bez práce.

V květnu si dám měsíc volno. Hlavně z toho důvodu, že to bude měsíc plný návštěv doktorů a to bych si první měsíc v nové práci nemohla dovolit. Tak jsem si řekla, že si udělám měsíční volno. Při tom volnu si udělám kurz na chůvu a moc ráda bych v červnu nastoupila do nějaké školky v Praze nebo v okolí Prahy.

Chtěla jsem zůstat u knih, ale pro mě by byla práce jen v knihkupectví (nemám tu správnou školu na něco jiného kolem knih) a slyším od kamarádů, že je to snad všude stejné v knihkupectvích a to já znovu nechci. Tak snad vyjde ta školka nebo i něco jiného.

Miluji děti a tak školka by bylo to pravé ořechové pro mě.

Tak a to je vše pro dnešek. Jen takový informativní článek o tom co se momentálně děje a proč nejsem tolik aktivní jako v minulém roce.

A jak se máte vy?

Závěrečné zkoušky jsou za mnou!

26. 6. 2017


Ano přesně tak čtete dobře. Jsou za mnou a ve středu si přijdu jen pro výuční list a už mě nikdo v té škole neuvidí. Jsem moc ráda, že měsíc a něco učení už mám za sebou a teď se mohu naplno věnovat svým koníčkům jako je: blog, čerstvě YouTube, čtení knih a cukrařina. Jo a také si mohu užívat lenošení v bazénu a vstávání bez budíku.

TÝDEN S KNÍŽKOU (23.1. - 29.1. 2017)

30. 1. 2017


Jako další blogové předsevzetí mám toto. Každý týden v pondělí bych ráda psala Týdny s knížkou. Doufám, že se mi to povede a budu mít ze sebe radost, že alespoň něco jsem dodržela, tak uvidíme. Tento týden jsem přečetla jednu knihu a jednu rozečetla a obě jsou naprosté pecky.

Týden s knížkou (28.11. - 4.12.)

4. 12. 2016


Rozhodla jsem se sepsat nový Týden s knížkou. Jelikož podle statistik se vám tento článek vždy líbil, tak proč ho neudělat znovu. Zase jsem v tento týden přečetla jednu knihu a jednu rozečetla, také nám praskla ve škole dvakrát voda a tak dva dny jsme měli pouze jednu nebo dvě hodiny a pak šly domů. Byl to výborný týden a já vnitřně doufám, že za čtrnáct dní nám praskne voda znovu (kdo by to nechtěl že?)

Jako první jsem přečetla knížku Obyvatel. Musím vám přiznat, že jsem od příběhu čekala něco víc a proto jsem ji ohodnotila třemi hvězdičkami z pěti. Nemyslím si, že to bylo špatné čtení, ale výborné to také nebylo. Všichni co knihu četli, tak většinou říkali, že to je výborný, ale já jsem pravý opak. Od prvních několika stránek jsem věděla, jaký člověk bude hrát postavu obyvatele. To možná byl ten kámen úrazu, že mě nemohlo nic překvapit.
Bohužel se mi nelíbily ani žádné scénky, které vás měli mrazit a měli jste se díky nim bát. Obyvatele jsem četla i v noci před spaním a nic to se mnou neudělalo a to jsem ten člověk, který se bojí všeho.

Anotace: Každý rok se miliony svobodných žen na celém světě nastěhují do nového bytu, ale jen málokterou napadne, že ani vlastní domov nemusí být ostrovem bezpečí.

Mladá lékařka Juliet Devereauová, jejíž manželství se nečekaně ocitá v troskách, zoufale hledá přijatelné místo k bydlení v Brooklynu. Potřebuje získat zpět ztracenou životní rovnováhu a začít nový život. Nemůže uvěřit svému štěstí, když konečně najde krásný a prostorný byt s výhledem na Brooklynský most. Vše se zdá být naprosto ideální… až příliš ideální….
V průběhu několika týdnů ji záhadné události vedou k podezření, že v bytě není sama, a nemůže se zbavit pocitu, že ji někdo sleduje. Podivné zvuky, které ji v noci probouzí, silueta muže, stojící v jejím pokoji… Její obavy však nejsou dílem zjitřené fantazie, ohrožení je až příliš reálné a o to hrozivější. Juliet je proti své vůli zavlečena do děsivé hry na kočku a myš a neexistuje žádná jistota, zda z ní vyjde živá… 


Jako další mi ve čtvrtek konečně přišla Dívka v ledu, na kterou jsem se těšila už několik dní. Hned jsem se do ní ten den pustila. Zatím jsem teprve na začátku, ale je výborná a vtáhne mě vždy do děje. Jsem hodně zvědavá, kdo bude vrahem a mám také své favority, ale pochybuji, že budu mít takové štěstí to uhádnout. Doufám, že nakonec vrah bude ten, u kterého bych to nečekala a budu sedět s otevřenou pusou, až ho na konci odhalím.

Anotace: Poté co je v parku v jižním Londýně pod vrstvou ledu nalezeno tělo mladé ženy, na místo přijíždí detektiv šéfinspektor Erika Fosterová. Oběť, krásná dívka z mocné a bohaté rodiny, měla podle všeho dokonalý život.
Když Erika začne pátrat hlouběji, vynoří se souvislosti mezi její vraždou a smrtí tří prostitutek, které někdo uškrtil, svázal jim ruce a hodil do vodních ploch po Londýně.
Jaká je spojitost mezi dcerou vlivného lobbisty, který si myslí, že může ovlivňovat i vyšetřování, a mrtvými imigrantkami? Jaké temné tajemství dívka v ledu skrývala?
Čím více se Erika přibližuje k odhalení pravdy, tím více se vrah blíží k Erice. Poslední případ detektiva šéfinspektora Fosterové skončil katastrofou a smrtí pěti policistů včetně jejího manžela. Eričina kariéra visí na vlásku, musí bojovat s vlastními démony i s vrahem, který je hrůznější než kdokoliv, komu čelila v minulosti.
Dopadne ho dříve, než udeří znovu?


Jaký jste měli týden vy? A kolik jste toho přečetli? Četli jste některou z těchto knih?

TÝDEN S KNÍŽKOU (17.10. - 23.10. 2016)

24. 10. 2016


Už je to nějaký ten pátek co vyšel poslední Týden s knížkou, ale teď když začala zase škola a praxe, tak nemám takový čas na čtení, jako jsem mívala o prázdninách, tudíž za ten týden toho moc nepřečtu.
Ode dneška do neděle je čtecí maraton. Já jsem se rozhodla, že ho zkusím, ale s tím, že budu číst jako normálně a nebudu to nějak extra přehánět, tak uvidím, jaké výsledky nakonec budu mít.

Ale zpátky k minulému týdnu. V ten týden jsem dočetla jednu knihu a jednu rozečetla. Někdy v úterý jsem dočetla knihu Navždy a věčně (recenzní výtisk od Baronetu), na který jsem se moc těšila. Recenzi si můžete přečíst tady. Víc vám k tomu neřeknu, přece jenom si můžete přečíst tu recenzi.


Pak jsem se vrhla na první díl Květy z půdy a musím říct, že nic takového jsem nečekala. Hned jak knihu přečtu (snad ještě dnes), tak se musím kouknout na filmové zpracování. Viděla jsem pouze půlku traileru, který se mi moc líbil a tak jsem hodně zvědavá na celý film.

V sobotu ráno jsme jely já a mamka k tetě do Krásné lípy na hory. Moc jsme si to tam užily a hned jak jsme přijely, nám teta dala dobrou polívku z ovesných vloček a Čínu. Mňam ještě teď se olizuji. Hned po obědu jsme šly do lesa sbírat houby a nakonec jsme jich opravdu hodně našly. Moc se těším, až si uděláme houbovou omáčku, kterou můj brácha nesnáší, ale já ji miluji (alespoň na mě zbude)

To je asi vše, co se minulý týden událo. Mějte se krásně a ti kteří jako já mají ode dneška prázdniny, tak si je co nejvíce užijte.


Jaký jste měli týden vy? A kolik jste toho přečetli?

TÝDEN S KNÍŽKOU (29.8. - 4.9. 2016)

6. 9. 2016

Přeji krásný den všem. Dnes tu máme zase týden s knížkou, přijde mi, že ty týdny teď hodně utíkají, od té doby co jsem začala s touto rubrikou. Přemýšlela jsem, že pozměním tento název, ale ještě se na to nechystám, protože nemám žádné nápady, tak kdybyste nějaký nápad měli co by se hodilo místo týden s knížkou, tak mi dolů do komentářů napište, budu moc ráda. Teď už ale k samotnému článku.

Dnes vám nebudu psát žádné přečtené knihy, protože jednu knihu jsem musela odložit a druhou jsem v pátek večer začínala číst. O jakých knihách tu je řeč? Jako první jsem odložila Lalu, kterou jsem měla rozečtenou nějakých šest dní a vůbec mě nebavila. Jde to vidět i na tom, že jsem za těchto šest dní přečetla pouze šedesát stran, což je velice málo a tak jsem si řekla, proč mrhat čas s knihou, která mě nebaví a v pátek jsem to zabalila a vrhla se na jinou.

A to na knihu Láska podle Shakespeara první díl. Páni tato kniha mě neskutečně baví a myslím si, že bych ji mohla už dnes přečíst, tudíž se ukáže v dalším týdnu s knížkou. Jediné co tedy mohu prozradit, že jsem určitě nesáhla vedle a už teď se těším na druhý díl, který na mě čeká v mojí knihovničce. Třetí by teprve měl vyjít a hned jak vyjde, si ho musím koupit.


Tento týden se toho moc nestalo. Já jsem si užívala poslední dny prázdnin a pomalu se připravovala na školu. Čtvrteční den začal tak slibně, ale bohužel ke konci už tak krásný nebyl. Hned jak jsem přišla do školy, tak jsem se dozvěděla, že několik lidí z naší třídy se nedostalo do posledního ročníku na střední, což nebylo zase takové zklamání. Poté jsme dostali ten nejkrásnější rozvrh, kde jsme se dočetli, že v pondělí budeme vždy končit v jednu v úterý v půl páté a jinak vždy ve dvanáct. Prý to máme jako odměnu, že tentokrát budeme na praxi osm a půl hodiny každý den (mám týden školu a týden praxi).

UPOZORNĚNÍ!!! KOHO NEBAVÍ ČÍST, JAK SI NĚKDO VYLÉVÁ SRDÍČKO NA BLOGU, TAK AŤ SI TYTO DALŠÍ DVA ODSTAVCE NEČTE.

Následně přišla ta horší zpráva. Dostali jsme papíry ohledně praxí, na jakém jsme pracovišti apod… Já jsem byla už minulý školní rok dohodnutá, že zůstanu tam, kde jsem byla i další rok, ale bohužel na papíru jsem měla něco jiného (nějakou restauraci). Čtenáři, kteří mě sledují už delší dobu, tak ví, jaká muka jsem měla v prváku a tak jsem se skoro rozbrečela, když jsem zjistila, že jdu do jiného pracoviště. Nakonec jsem ten pláč v sobě udržela, ale došla jsem domů a tam jsem to už nedokázala. Řekla jsem to vše mamce, která byla hodně nabručená a řekla mi, že to takhle nejde a ať jí dám telefon a ona jim zavolá. Nakonec se to vyřešilo a já zůstávám stále v tom samém hotelu jako v druháku.


Možná si někdo bude ťukat na hlavu, proč jsem bulela, ale za prvé jsem hrozná cíťa a rozbrečím se i úplně nad tou nejmenší maličkostí a za druhé v prváku jsem dostávala takovou sodu a když se zpětně na to kouknu, jaká šéfová na mě vždy řvala nebo mě shazovala před každým člověkem, tak si říkám bože tato osoba neměla nic s cukrárnou, co dočinění oproti hotelu kde jsem teď (kde mě konečně něco naučili a snad i dál naučí). Já nevím, ale do tamtoho hotelu mě už nikdo nikdy nedostane, i kdyby, jsem měla zdarma poukaz na přespání, ne nebrala bych to.

Tak to by bylo vše doufám, že vám nevadilo to vylévání srdíčka, ale ráda se s vámi o těchto věcech bavím a hlavně vy jste nejlepší posluchači, teda promiňte až za mou mamkou a mým taťkou. Určitě jestli máte nějaký podobný příběh, neváhejte a napište mi to do komentářů nebo někam jinam. Moc ráda vám odepíši a řeknu na to svůj názor. Mějte se krásně.

Máte také nějaký podobný příběh? A co jste za týden přečetli?

Facebook: Reading with Lucy | Instagram: readingcookingwithlucy | Twitter: readingwithlucy

Týden s knížkou (22. - 28.8. 2016)

28. 8. 2016

Krásnou neděli přeji. Omlouvám se, že tento týden jsem nepsala skoro žádný článek. Jen v úterý týden s knížkou, ale teď tu jsem v plné síle a mohu vám napsat, proč skoro žádný článek nebyl. Doufám, že vám nevadí, že články se stejným tématem jsou dvakrát za sebou, ale nějak se to sešlo a já vám mohu alespoň vše vysvětlit.

Jako první se ale vrhnu na přečtené a rozečtené knihy. Jako první jsem ve čtvrtek přečetla Sladké zapomínání. Na GoodrReads jsem psala, že mě kniha dokázala rozbrečet. Přesně tak, čtete dobře, dohromady jsem u této knihy brečela třikrát a tak si asi můžete domyslet, jaká bude recenze na blogu. Více vám říkat nebudu, těšte se na recenzi, která snad bude brzo.


Hned ten den jsem se vrhla na recenzní výtisk od Mladé fronty a to na knihu Dohoda s láskou. Zítra bych ji ráda dočetla, protože mám posledních pár stran do konce, tak snad se mi to povede. Zatím mohu napsat, že mě kniha hodně baví a jsem zvědavá, jaký bude konec. Jsem moc ráda, že jsem měla tu možnost si ji vybrat a taktéž doufám, že recenze bude co nejdříve, tipla bych to na úterý, tak snad slib splním.

A teď k tomu proč jsem nepsala skoro žádné články. V pondělí jsem zjistila, že mám nemilou věc, kvůli které jsem byla před rokem na chirurgii dva týdny. A tak pochopitelně jsem neměla náladu na nic, jen jsem ležela, koukala na filmy a občas si četla. Abych vám vůbec vysvětlila co to je, tak na kostrči se mi vždy objeví taková bulka, která stále roste, bolí to, jak něco nemůžete pořádně sedět, také ležet na zádech nepřipadá v úvahu natož chození.


Mohu vás ujistit, že v sobotu jsem zaznamenala zlepšení a dokonce jsem se mohla koupat v bazénu a skoro vůbec jsem to necítila. Minulí rok to bylo jiné, bulka byla jako půlka pěsti a to si neumíte představit, jak to bolelo, proto jsem kvůli tomu skončila na chirurgii dva týdny. Nikomu bych to nepřála opravdu nikomu. Jinak se to jmenuje píštěl, jestli tu je nějaký člověk, kterého by to zajímalo.

Teď je to opravdu lepší i se mi sedí lépe a jsem neskutečně šťastná. Jinak tento týden se nic jiného nedělo jen to, že v sobotu a dnes jsme byli v bazénu, který si musíme hodně užívat, dokud na to jsou příznivé podmínky. Také se už nemohu dočkat na podzim a na zimu, protože toto vedro mě ubíjí a hlavně jsem člověk, který se sice narodil v létě, ale odjakživa miluje zimu a podzim.


Jaké roční období máte rádi vy? Co jste za tento týden přečetli? A co se u vás událo?

Facebook: Reading with Lucy | Instagram: readingcookingwithlucy | Twitter: readingwithlucy

Týden s knížkou (15. - 21.8. 2016)

23. 8. 2016


Na Facebooku (Reading With Lucy) jsem se vás ptala, jestli by mělo smysl psát týdny s knížkou. Ptala jsem se vás hlavně kvůli tomu, že si už nějaký ten měsíc s tím lámu hlavu, jestli vůbec takovéto články budete číst nebo ne. Nakonec jste nejvíce hlasovali pro ano a tak se můžete ode dneška těšit na Týdny s knížkou. Zjistila jsem, že takovéto články se u mě před nějakou dobou vyskytovaly, ale to jsem ještě nečetla tak hodně jako teď a tak tam nebylo co psát, ale tentokrát je to jiné. Ale dost vykecávání a jdeme na to. Doufám, že se vám bude článek líbit.


Hned v pondělí mi přišel balíček se třemi knihami od nakladatelství Větrné mlýny. Hned jsem věděla, že se do jedné knihy musím začíst a tak jsem si vybrala Skoro směšnou story od Neda Vizzini. Strašně rychle jsem se do ní začetla a nemohla jsem uvěřit svým očím co se tam vše dělo. Na tuto knihu jsem publikovala recenzi, kterou si můžete přečíst tady. Knihu jsem dočetla až v pátek, protože jsem nějaké dny neměla vůbec chuť na čtení a tak mi to trvalo trochu déle.


V pátek jsem si zase vzala už rozečtenou knihu, která na mě bohužel musela počkat, protože recenzní výtisk má přednost. Ale konečně si ji mohu naplno užít. Kniha Sladké zapomínání od Kristin Harmel je vážně skvělá oddechovka s krásnou obálkou Paříže a pekárny. Sice jsem ji ještě nedočetla, ale už teď vím, že recenze bude na sto procent pozitivní, tedy jestli skončí dobře. Na knihu se určitě mrkněte, je v Levných knihách za padesát korun.


Až dočtu Sladké zapomínání, tak se určitě vrhnu na další recenzní výtisk a to na knihu Dohoda s láskou. Taktéž doufám, že knížka bude skvělá a začnu ji číst co nejdříve.
A co se ten týden vůbec událo? Skoro nic. První věc ze kterou mám hroznou radost, je nová spolupráce s Mladou frontou od které mám už zmíněnou knihu Dohoda s láskou. Když jsem se to dozvěděla, tak jsem doslova skákala radostí do vzduchu a hned jsem to musela říct mámě, která z toho byla stejně nadšená jako já.
A poslední největší věcí bylo to, že jsme si koupili nových dvanáct Andulek do naší venkovní obří voliéry. Určitě vám ji někdy vyfotím spolu s Andulkami, abyste viděli jak je velká a jaké Andulky máme. To bude pro tentokrát vše. Doufám, že se vám článek líbil a že jste si ho užili.

Co jste minulý týden přečetli vy?

Facebook: Reading with Lucy | Instagram: readingcookingwithlucy | Twitter: readingwithlucy

Týden s knížkou #3

27. 10. 2014


Už je to nějaká doba co jsem nenapsala týden s knížkou, protože jsem neměla čas. Od posledního týdne s knížkou jsem přečetla dvě knihy a jednu čtu.

Přečtené knihy:

První kniha co jsem přečetla je Poslední píseň od Nicholase Sparkse. Tato kniha se mi velice líbila a vůbec mi nevadilo že jsem jako první viděla film. Ve filmu bylo pár nedokonalostí, ale to byly opravdu jen malé drobnosti. Kdo knihu nečetl, tak by to měl napravit, protože tato kniha byla krásná. 









Jako druhou knihu co jsem přečetla je Amy a Roger na cestě od Morgan Matsonové. Tato kniha se mi také velice líbila, hlavně obrázky a začátek každé kapitoly. Příběh byl opravdu krásně napsaný a nejlepší ze všeho je, že celou cestu (sice opačně) projela autorka sama a nofotila krásné fotografie, které se postupně objevují v knize. Doufám že tato kniha bude někdy zfilmovaná, protože by to byl krásný romantický film.





Začala jsem číst:

Kniha kterou právě čtu je Chlapec v pruhovaném pyžamu od Johna Boyna. Tato kniha se mi také líbí, sice se tam moc nedozvíte o druhé světové válce, ale příběh je to výborný. Grafické zpracování knihy se mi velice líbí. Kniha je to tenká má jen 167 stran, ale i tak ji čtu týden.