CHTĚLO TO PAUZU...

Ano přesně tak! Chtělo to pauzu... 

Je večer a já si sedám ke stolu s notebookem a otvírám článek, který již mám rozepsaný pár měsíců. Po pár minutách, kdy si ty již napsané věty čtu po několikáté, smažu všechny ty odstavce a začínám nanovo.  
A tak tu teď sedím a píšu úplně nový a ani nevím, jaký bude nést název. Jestli to čtete, tak jsem s článkem byla alespoň trochu spokojená a určitě nese nějaký super název (nebo taky ne). 
 
Tento blog mám již od roku 2014 a nikdy jsem neměla roční pauzu,  rok 2021 to vše změnil a já tu pauzu opravdu potřebovala... 
Bohužel neuběhlo ani prvních šest dní nového roku 2021 a my jsme si museli prožít tu nejhorší ztrátu v naší rodině. Když je někdo s vámi skoro celých 22 let, a ještě se jedná o jednoho z vašich rodičů, tak to s vámi samozřejmě hodně zamává. Poprosím vás, abyste se zdrželi všech komentářů s přáním hodně síly a všeho ostatního. Samozřejmě chápu, že to myslíte jen a jen dobře, ale tady to prosím přeskočte. Moc děkuji! 

Kvůli této ztrátě jsem si uvědomila, co a kdo je pro mě v životě nejdůležitější, a tak nějak jsem přehodnotila své priority. Děkuji všem, kteří tu byli pro mě v roce 2021 v těch hezkých, ale i v těch těžších chvílích. V ten moment si člověk uvědomí, jaké lidi kolem sebe má...

Před tím rokem a něco jsem s vámi tady na blogu, ale hlavně přes sociální síť Instagram sdílela velkou část svého soukromého života. Tohle vše se změnilo právě v tom lednu, kdy se potřeboval člověk nějak zvednout na své nohy a zase se dostat alespoň trochu zpět do práce a do všeho kolem. Samozřejmě myšlenku něco sdílet jsem neměla a uvědomila jsem si, že asi už mít ani nebudu...

Ale proč to píšu. Tímto chci apelovat na všechny, kteří vidí život někoho jiného jen přes sociální sítě a myslí si, že se mu v životě odehrává jen to, co tam sdílí. Takhle to rozhodně není a všichni to víme! Každý z nás si něčím prošel anebo zrovna něco těžkého prožívá. Jsme přece jen lidi, sice jsme každý jiný, ale tady to máme stejné, ne všechno co se kolem nás všech odehrává je růžové. Tím, že ty těžké dny nedává člověk na sociální sítě, tak to hned neznamená, že má život plný smíchu a úžasných věcí a nic špatného nikdy nezažil! Snad se to jednou změní a lidé si uvědomí, že za tou obrazovkou toho telefonu je skutečný život, který je potřeba si naplno užívat a nesledovat každé "storýčko" všech ostatních, ale to se asi nikdy nestane...

A jak to tedy na blogu teď bude?

Je to již rok a já chci konečně zase začít psát jeden článek za druhým. Tentokrát ty články budou ale o něčem jiném než doposud. Už dlouho jsem chtěla sepsat článek o spolupracích, tak na ten se můžete v únoru rozhodně těšit i když se nebude jednat o článek plný pozitivních věcí, ale právě těch negativních. Také vám sem chci postupně přidávat tipy na cestování plných fotek, v létě jsem měla hned několik netradičních ubytování a i na ně můžete očekávat několik článků. Bude toho samozřejmě ještě víc, ale přece jen si chci ještě něco nechat pro sebe než s tím vyjdu takzvaně na světlo.

Pokud jste dočetli až sem, tak jste se pravděpodobně nic moc nedozvěděli, a tak to mělo být :). Víc momentálně nebylo v plánu. 
Moc děkuji všem, kteří tu se mnou jsou již od 15.5 2014 a i těm, kteří sem zavítali v průběhu těch sedmi (skoro osmi) let. 

Tímto začíná nová a zcela JINÁ kapitola tohoto blogu! 

Read More

Vítám vás!

Blog jsem si založila v roce 2014 s hlavním CÍLEM psát o knihách, které zrovna čtu, či které bych doporučila.

Takto jsem psala do roku 2020 s tím, že jsem tam přidávala pár článků ze svého života nebo z cestování.

Píše se rok 2021.

Rok plný změn a nečekaných událostí. Změna se týkala i blogu, kde již nebude vše jen o knihách, ale spíše o mém životě, CESTOVÁNÍ, a hlavně bude plný fotek! Máte se na co těšit ♥

Pár vět o mně:

Jmenuji se Lucie a pracuji jako vedoucí dětské skupiny (i když jsem se vyučila cukrářkou).

Jsem začátečník v bruslení a prý mi to i trochu jde. Miluji čtení, cestování a focení. Občas si vezmu na záda krosnu a objevuji kouzlo sólo cestování.

Read More

MED V HLAVĚ, MARMELÁDA V SRDCI

Tilda žije s manželem Philippem, úspěšným právníkem, a dvěma dětmi v Hamburku. Vede docela spokojený život, jen někdy se jí zmocní pocit prázdnoty; jako by v jejím životě něco chybělo, jako by v něm byla velká černá díra, a ptá se sama sebe, co jí vlastně brání být doopravdy šťastná. Tyhle myšlenky však vždycky rychle odežene. Život běží dál ve vyjetých kolejích, dokud si jednoho dne neuvědomí, že její otec Niko v poslední době nápadně často zapomíná. Tohle už jednou zažila. Zmocní se jí strach. Strach, že by to mohl být počátek stejné nemoci, kterou trpěl dědeček Amandus a která jí ho vzala, když byla ještě malá. 

Tilda vyhledá své deníky ze svého dětství a při jejich četbě se ponoří do vzpomínek. Znovu je jedenáctiletou dívkou plnou odvahy, lásky a touhy po dobrodružství a vzpomíná na poslední léto s dědečkem, který onemocněl Alzheimerovou chorobou — na nejbláznivější, nejsmutnější a nejintenzivnější období svého života. Všechno začalo, když zemřela babička… Dojemný příběh o rodině a bezpodmínečné lásce, jež dokáže (byť jen na chvíli) zpomalit neúprosný osud. 

 

Další kniha z edice 7lásky, kterou jsem měla možnost si přečíst. Jestli čtete můj blog už nějakou tu dobu, tak jistě víte, že mám tuto edici moc ráda a najdou se tam neskutečné příběhy, které jsou jak vtipné, tak vás i umí rozbrečet a občas také nekončí tak jak chcete. Od všech knih čekejte vždy něco jiného. 

 

Tuto knihu jsem si chtěla přečíst hlavně z důvodu té Alzheimerovi choroby, která je nekompromisní a bere si vše na co přijde. Po dočtení musím říct, že mi to ještě více otevřelo oči a zjistila jsem i něco nového. Bylo hodně smutné prožívat spolu s Tildou průběh nemoci u jejího dědečka a následně tatínka.  

Čtení mě nabudilo k tomu dozvědět se více o chorobě, která se vyskytuje u více než sedmi miliónů obyvatel Evropy a o které se momentálně moc nemluví. 

 

Zpět k samotnému příběhu, který je jak humorný, tak i dojemný zároveň. Kapitoly v knize jsou poměrně krátké, tudíž čtení je o poznání rychlejší. Příběh vypráví sama Tilda a kapitoly se střídají. Něco je ze současnosti a něco z minulosti, kdy Tilda strávila své léto s dědečkem. Za mě bylo hodně nepříjemné, když už Alzheimer přicházel více a více a najednou jste viděli toho člověka, který s tím nemůže nic dělat a je to čím dál tím horší. Jsem ráda, že tuto chorobu jsem neměla možnost nikdy vidět u nikoho z mých blízkých a neumím si představit jakou bolest to může v rodině způsobit. Opravdu mi to stačilo v knize a rozhodně nikomu nic takového nepřeji. 

Jsem ráda, že autorka přicházela i s humornými situacemi, které všechno to napětí alespoň trochu rozveselili. Občas jsem se i já musela nad něčím pousmát. Rozhodně to bylo skvělé odreagování od nepříjemných situací, které se v knize nacházeli. 

 

Netuším, jestli je to opravdu kniha pro každého, to bych se asi hádala, jelikož ne každý by si chtěl přečíst něco o této chorobě a obzvlášť, když se třeba vyskytla u někoho z příbuzných. Já tyto knihy čtu hlavně z důvodu toho, abych se přiučila, jaké má třeba příznaky a co se může v průběhu dít. Po takové knize, ale vždy mám chuť na něco hodně pohodového, ale to je asi jasné. 

Jestli jste přesně takový čtenář, jako já, tak s klidným srdcem vám mohu knihu doporučit. Rozhodně se tam toho hodně dozvíte, ale také se občas pobavíte. Pak dejte rozhodně vědět, jaké pocity ve vás tento příběh zanechal. 

Knihu jsem obdržela zdarma od nakladatelství GRADA výměnou za článek. Nikdo ani samotné nakladatelství můj názor neovlivnilo vše je napsané přesně tak, jak to cítím já. 

Knihu si můžete zakoupit zde.

Read More

PLÁŽ V CHORVATSKU

Odplujte do krásného Chorvatska za letním sluncem, třpytivě tyrkysovým mořem a romantickým příběhem, který nedokážete odložit, dokud ho nedočtete! Maddie je milá a rozumná třicetiletá žena, ale má i svou bohémskou stránku: vystudovala dějiny umění a chtěla by se prosadit jako výtvarnice. Zatím neměla štěstí, je bez peněz, a tak přijme nabídku letní brigády: bude pracovat jako hosteska na luxusní jachtě v Chorvatsku, na které se plaví parta přátel z módní branže. Práci jí dohodila kamarádka Nina, jejíž bratr Nick je jedním z hostů na lodi. Pochází z úplně obyčejné farmářské rodiny, ale teď chodí s modelkou Tarou, se kterou se seznámil, když na jeho farmě probíhalo focení módy. Maddie se snaží obstát v roli hostesky a vyhovět zhýčkaným hostům, jenže arogantní Tara jí to moc neulehčuje. Mezi Nickem a Tarou to začíná pomalu skřípat, přece jen pocházejí každý z jiného světa. O Maddie se zajímá jeden z hostů, hezký a bohatý Simon, který oceňuje její výtvarný talent a plné křivky – myslí to ale upřímně? Zároveň si Maddie uvědomuje, že se jí čím dál tím víc líbí Nick… 

Read More

MRAZIVÁ KRUTOST

Rodina, která drží pohromadě. A tajemství, které je všechny drží v šachu. 

Na detektiva Cat Kinsellovou se v kavárně obrátí Joseph Madden. Jeho žena Rachel ho prý donutí zaplatit, ale nemůže – nebo nechce – prozradit podrobnosti. Protože to vše Cat považuje za pouhou manželskou roztržku, odkáže ho na místní policejní oddělení. 
Později se setkají znovu – když je Joseph zatčen za vraždu. Ale není to jeho manželka Rachel, kdo je mrtvý… Je Joseph Madden cizoložníkem, vrahem, nebo obětí? Jaké je tajemství, které spojuje členy této rodiny? 

Read More