Dovolená Brno

Přináším vám článek o naší dovolené v Brně. Zažili jsme si toho hodně od nepřekonatelného štěstí, že konečně někam jedeme jako rodina, až po záchranku a policisty na přehradě opravdu každý den byl nabitý. Shrnu vám tu vše, co se mi líbilo co naopak ne a také vám doporučím různé výlety a jednu výbornou restauraci. Tak se pohodlně usaďte a jdeme na to od samého začátku.

1. Den (sobota 2.7. 2016)

(Tento den je nejdelší nebojte se takhle zdlouhavě napsané ostatní dny nebudou)

- fotky z okolí hotelu můžete vidět zde.

Nějak jsme se stáváním nepospíchali a vstali jsme až v devět hodin, protože v hotelu v Brně jsme měli být na druhou hodinu odpolední. Skvěle jsem se nasnídala a pak přišel čas na balení různých věcí, které jsem nakonec ani nepotřebovala (třeba kalhoty nebo mikinu). Odjížděli jsme něco po desáté a hned v ulici jsme se samozřejmě museli vrátit jak jinak, protože si náš tatínek zapomněl občanku. Po pár minutách přemýšlení jestli si tam někdo ještě něco nenechal a čekání na tátu jsme konečně mohli jet směr Brno.

Znáte D1 samé kolony a objížďky. My jsme díky bohu žádnou objížďku mít na cestě neměli a tak jsme si to trádovali na dálnici. A ejhle neujeli jsme ani dva kilometry a už jsme stáli, alespoň máme mamku, která to chytře objela, a mohli jsme dále cestovat. No jo ale před námi stála další kolona přes tři pruhy a tak se brácha koukl na mapy v mobilu, jak by se to dalo slušně objet. Našel cestu a tak jsme pokračovali dál do té doby, než jsme se ztratili a jééé. Nakonec jsme se po pár desítek minutách dostali nazpátek na D1. Vše probíhalo, jak mělo sice někde na dálnici (skoro pořád) byl obousměrný provoz. Tím bych se chtěla zeptat, kdo sakra vymýšlel, že na jednu dálnici, která má celkem tři pruhy musejí být v obousměrném provozu čtyři když se tam ani s autem nevejdete a samí kravaťáci s audinou vám skoro poškrábou auto, aby byly první anebo blondýny s Land roverem, které ani neumějí řídit (neurážím blondýny já sama jsem blondýna). Po neskutečné cestě plné řevu a sprostých slov jsme dorazili do Brna.

Zdá se mi to nebo ne? Brno má tak obří pruhy pro auta to z Prahy neznám tam se všichni mačkají na všechny. Teď bylo nejtěžší se vůbec dostat do hotelu, ale díky navigaci jsme se tam dostali a mohli se ubytovat. S bráchou jsme měli krásný pokoj, bohužel jsem vám ho nestihla vyfotit. Byl tam jeden pokoj s postelemi, televizí a psacím stolem poté přecíň se skříní a malinká koupelna, ale i tak to parádně stačilo. Bydleli jsme v Orea Resort Santon. Po vybalování jsme se šli projít okolo hotelu a spatřili jsme tam všechno možné, ale hlavně přehradu plnou vody.

Po dlouhé procházce jsme šly na první večeři. Půl hodiny nekecám, jsme čekali, než k nám nějaký ten číšník přijde s nějakým tím menu. A když konečně někdo přišel, tak jsme se nestačili divit, co v to menu je dvě polévky: kuřecí vývar (prý silný no moc silný nebyl) a nějaká čočková polévka se smetanou a mátovým jogurtem (fuj bože co je to za hnus). Hlavních chodů tam bylo více, ale asi takto bych to shrnula jedna svíčková a zbytek smažené cosi. Prostě první večeře stála za velké houby.

2. Den (neděle 3.7. 2016)

- fotky z Brněnské zoo můžete vidět zde. (je tam i zoo Vyškov)

Ráno jsem já, mamka a táta vstali v sedm hodin, abychom si před snídaní zaplavali. Bazén byl výborný a nikdo tam skoro nebyl. Pak jsme šly na snídani, kde jsme si mohli vybrat, co chceme a bylo to vážně dobré. Pak jsme se začali chystat na náš první velký výlet v Brně a to na zoologickou, kterou jsme měli asi dvacet minut chůze od hotelu. Překvapilo mě malé parkoviště a ostatní návštěvníky asi také, když odjížděli se kouknout po jiném parkovišti, které nebude tak plné. Brněnská zoo u mě dostala jedno mínus právě kvůli malému parkovišti kam se sotva vejde dvacet aut, ale nám to plány nepokazilo, když jsme šly pěšky. Zoologickou jsme si parádně užili a následně jsme si došli naproti zoologické do jedné restaurace, která se jmenuje U štíra a to je právě ta restaurace kterou vám musím doporučit. Byli jsme tam celkem dvakrát, uvidíte proč.

Poté jsme se vrátili k hotelu a chodili po okolí, kam jsme se minule nedostali. Po dalším půl hodinovém sezení než přijde číšník jsme dostali úplně stejné menu jako včera (musím vám říct, že jsme měli polopenzi a tak jsme dostávali speciální menu, ze kterého jsme si mohli vybrat co chceme) a tak jsem si pro změnu dala Caesar salát, který byl velice dobrý. Po jednom čekání na Tiramisu, které jsme nakonec nedostali, jsme se sbalili a šly na pokoje spát.

3. Den (pondělí 4.7. 2016)

- fotky ze Zoo Vyškov a Dinopraku si můžete prohlédnout zde. (je tam i Zoo Brno)

Stejné ráno stávačka v sedm na plavání poté výborná snídaně a chystání na další výlet tentokrát do zoologické zahrady ve Vyškově a do Dinoparku. Jeli jsme zase po D1 a koukáme, že v protisměru je totálně dlouhá kolona a v rádiu říkali, že byla dlouhá 12 km. Hned jsme věděli, že tudy nazpátek nepojedeme. Zoo ve Vyškově byla také super, bylo tam více těch domácích zvířat, ale i tak jsme si to užili. To jsme ale nevěděli, co nás čeká. Do Dinopraku vede jen jedna cesta a to vláčkem nebo autobusem to zas není tak zlé, ale nejdříve si musíte vystát nekonečnou frontu na ten nějaký dopravní prostředek. Najednou přijel autobus a skoro nikdo tam nenastupoval. Tak jsme si řekli, jdeme a předběhli jsme celou frontu a mohli si sednout do volného autobusu a koukat z okýnka na lidi, kterým to teprve teď došlo, že je nesmysl čekat na vláček pro malé děti půl hodiny. Všichni rodiče se teď prali o volná místa.

Dinoprak byl taktéž super. My jsme mohli zase jet do Hotelu, ale nejdříve jsme se naobědvali a následně jeli oklikou, abychom nestáli tu frontu na D1. Večer jsme šli na večeři, bylo zase to samé, tak jsem si dala smažený řízek. Následně jsme zase čekali na palačinku, mamka ji ještě číšníkovi musela připomenout. A pak jsme ji dostali v tu chvíli, co ji konečně táta ochutnal přišel jeden číšník, kterého jsme od prvního dne neměli rádi, a nesl úplně jinou palačinku k nám ke stolu. Mamka řekla, že jsme ji už dostali a on hned vzápětí říkal, že jsme si ji objednali jako další. Což není pravda, protože mamka předtím říkala pouze, že čekáme na palačinku už hodně dlouho ne, aby nám přinesl další. Číšník palačinku hodil tak surovým způsobem do koše až jsem se musela smát. Následně jsme šly zase do pokoje a já s mamkou jsme si šly zaplavat a pak spát.

4. Den (úterý 5.7. 2016)

- fotky z rozhledny, zámečku zde. A vila, mrakodrap zde.

Ráno stejné už to ani nebudu psát. Jeli jsme do Židlochovic na rozhlednu se kouknout a museli jsme k ní vyjít snad pět kilometrů dlouhou cestu, ale stálo to za to. Pak jsme se šly kouknout na krásný zámek se zahradou. Dali jsme si oběd a vyrazili do Brna kouknout se na největší mrakodrap a na vilu Tugendhat. Vše bylo krásné. Na pokoji jsme si dali oddech před koupáním a vířivkou.

Po vířivce jsme si řekli, že nemá cenu jít poslední den na večeři a tak jsme si zase zašli do restaurace U štíra. Do hotelu jsme šli někdy v deset a před přehradou jsme viděli policii a záchranku a jeden chlápek nám řekl, že to máme obejít, že nás přes přehradu nepustí, asi se tam stala nějaká vražda anebo někdo skočil z přehrady. Celá vystrašená jsem šla s rodiči do hotelu, kam jsme přišly o hodinu a půl později. Takhle vypadal náš večer, doteď nevíme, co se tam stalo.

5. Den (středa 6.7. 2016)

Ráno probíhalo zase stejně, po snídani jsme si šly zabalit a jeli do Prahy. Celou cestu jsem prospala.

Shrnu vám ubytování takto: hotel je skvělí, ale nekupujte si polopenzi a nechoďte na večeře. Jsou tam tři číšníci, kteří si myslí o sobě bůhvíco a vůbec nic nestíhají a to nejvíce stolů, kterých za ty dny měli obsloužit, bylo pouze patnáct. Jinak skvělá dovolená a parádně jsem si to užila.

Facebook: Reading/cooking with Lucy | Instagram: readingcookingwithlucy | Twitter: readingwithlucy

Follow my blog with Bloglovin