TÝDEN S KNÍŽKOU (29.8. - 4.9. 2016)

Přeji krásný den všem. Dnes tu máme zase týden s knížkou, přijde mi, že ty týdny teď hodně utíkají, od té doby co jsem začala s touto rubrikou. Přemýšlela jsem, že pozměním tento název, ale ještě se na to nechystám, protože nemám žádné nápady, tak kdybyste nějaký nápad měli co by se hodilo místo týden s knížkou, tak mi dolů do komentářů napište, budu moc ráda. Teď už ale k samotnému článku.

Dnes vám nebudu psát žádné přečtené knihy, protože jednu knihu jsem musela odložit a druhou jsem v pátek večer začínala číst. O jakých knihách tu je řeč? Jako první jsem odložila Lalu, kterou jsem měla rozečtenou nějakých šest dní a vůbec mě nebavila. Jde to vidět i na tom, že jsem za těchto šest dní přečetla pouze šedesát stran, což je velice málo a tak jsem si řekla, proč mrhat čas s knihou, která mě nebaví a v pátek jsem to zabalila a vrhla se na jinou.

A to na knihu Láska podle Shakespeara první díl. Páni tato kniha mě neskutečně baví a myslím si, že bych ji mohla už dnes přečíst, tudíž se ukáže v dalším týdnu s knížkou. Jediné co tedy mohu prozradit, že jsem určitě nesáhla vedle a už teď se těším na druhý díl, který na mě čeká v mojí knihovničce. Třetí by teprve měl vyjít a hned jak vyjde, si ho musím koupit.

Tento týden se toho moc nestalo. Já jsem si užívala poslední dny prázdnin a pomalu se připravovala na školu. Čtvrteční den začal tak slibně, ale bohužel ke konci už tak krásný nebyl. Hned jak jsem přišla do školy, tak jsem se dozvěděla, že několik lidí z naší třídy se nedostalo do posledního ročníku na střední, což nebylo zase takové zklamání. Poté jsme dostali ten nejkrásnější rozvrh, kde jsme se dočetli, že v pondělí budeme vždy končit v jednu v úterý v půl páté a jinak vždy ve dvanáct. Prý to máme jako odměnu, že tentokrát budeme na praxi osm a půl hodiny každý den (mám týden školu a týden praxi).

UPOZORNĚNÍ!!! KOHO NEBAVÍ ČÍST, JAK SI NĚKDO VYLÉVÁ SRDÍČKO NA BLOGU, TAK AŤ SI TYTO DALŠÍ DVA ODSTAVCE NEČTE.

Následně přišla ta horší zpráva. Dostali jsme papíry ohledně praxí, na jakém jsme pracovišti apod… Já jsem byla už minulý školní rok dohodnutá, že zůstanu tam, kde jsem byla i další rok, ale bohužel na papíru jsem měla něco jiného (nějakou restauraci). Čtenáři, kteří mě sledují už delší dobu, tak ví, jaká muka jsem měla v prváku a tak jsem se skoro rozbrečela, když jsem zjistila, že jdu do jiného pracoviště. Nakonec jsem ten pláč v sobě udržela, ale došla jsem domů a tam jsem to už nedokázala. Řekla jsem to vše mamce, která byla hodně nabručená a řekla mi, že to takhle nejde a ať jí dám telefon a ona jim zavolá. Nakonec se to vyřešilo a já zůstávám stále v tom samém hotelu jako v druháku.

Možná si někdo bude ťukat na hlavu, proč jsem bulela, ale za prvé jsem hrozná cíťa a rozbrečím se i úplně nad tou nejmenší maličkostí a za druhé v prváku jsem dostávala takovou sodu a když se zpětně na to kouknu, jaká šéfová na mě vždy řvala nebo mě shazovala před každým člověkem, tak si říkám bože tato osoba neměla nic s cukrárnou, co dočinění oproti hotelu kde jsem teď (kde mě konečně něco naučili a snad i dál naučí). Já nevím, ale do tamtoho hotelu mě už nikdo nikdy nedostane, i kdyby, jsem měla zdarma poukaz na přespání, ne nebrala bych to.

Tak to by bylo vše doufám, že vám nevadilo to vylévání srdíčka, ale ráda se s vámi o těchto věcech bavím a hlavně vy jste nejlepší posluchači, teda promiňte až za mou mamkou a mým taťkou. Určitě jestli máte nějaký podobný příběh, neváhejte a napište mi to do komentářů nebo někam jinam. Moc ráda vám odepíši a řeknu na to svůj názor. Mějte se krásně.

Máte také nějaký podobný příběh? A co jste za týden přečetli?

Facebook: Reading with Lucy | Instagram: readingcookingwithlucy | Twitter: readingwithlucy