Říkají si májové mámy, protože se jim všem děti narodily v květnu. Dvakrát týdně se scházejí v brooklynském parku, aby se vymanily z únavné rutiny mateřských starostí a probraly spolu radosti, strach a úzkosti své nové životní etapy, která se točí kolem dětí. Tu a tam si dopřejí drink v nedalekém módním baru. Jednoho horkého červencového večera se ale něco děsivě zvrtne: chlapečka jedné z matek někdo unese.
MATEŘSKÉ ŠTĚSTÍ A ŽENSKÉ PŘÁTELSTVÍ MŮŽE PROBUDIT I KRUTOU A ZLOU ODEZVU…
Winnie, svobodná maminka, jen nerada nechala šestitýdenního Midase s najatou studentkou, ale kamarádky ji přemluvily, ať není přehnaně ustrašená. Jenže malý Midas zmizel – a pak následuje nervy drásající překotné úsilí o jeho nalezení. Policisté kladou znepokojivé otázky a Winniino soukromí se stává vydatným soustem pro bezohledná média. Ostatní ženy sice mají vůči rezervované Winnie výhrady, tři z nich se ale i tak rozhodnou, že podniknou maximum, aby jí pomohly. Na světlo vycházejí pečlivě skrývaná tajemství, přátelství se bortí, manželské vztahy jsou vystaveny těžkým zkouškám…
Přiznám se, že tato kniha mě jako první zaujala obálkou a až potom svou anotací. Byla jsem hrozně zvědavá, jak se mi tato knížka bude líbit, jelikož podobné příběhy ráda čtu, a tak už mám pár vyvolených, tudíž je těžké, aby se mi nějaká kniha tohoto žánru líbila o hodně víc než moji momentální favoriti.
O to menší to mělo na mě dopad, když jsem zjistila, že nic tak překvapivého to nebylo.
Před čtením jsem už zahlédla pár hodnocení na tuto knihu, a tak jsem byla ráda, že ji mám doma a budu mít tu možnost být z ní také tolik nadšená.
Bohužel opravdu nic velkolepého to nebylo a v průběhu čtení jsem se i docela nudila. Bylo tam hned několik stránek o ničem, které tam ani být nemusely.
Jediné, co mě drželo u čtení bylo to, že jsem opravdu chtěla vědět kdo to udělal a jestli opravdu bude ten konec tak nečekaný, jak se všude píše. Bohužel ani ten konec mě nějak neuspokojil a rozhodně mohl být ještě o krapet lepší a propracovanější.
Nechci knížku shazovat to rozhodně ne, jelikož jsem jedna z mála čtenářů, kteří z ní nebyli tak odvaření, ale většině lidí se hodně líbila a byli neskutečně nadšení, a tak si myslím, že byste si ji i tak měli přečíst a zjistit, jak se bude líbit právě vám.
Rozhodně bych ji mohla doporučit čtenářům, kteří s tímto žánrem teprve začínají, a tak od toho nemají veliká očekávání jako třeba my, kteří jsme toho už přečetli více.
I tak jsem ale moc ráda, že jsem mohla zjistit, jak se mi bude líbit a kdybych ji nezkusila, tak bych se drbala na hlavě a říkala bych si, že jsem určitě prošvihla nějakou hodně zajímavou knížku.
Stoprocentní matky pro mě rozhodně nebyly takový boom jako pro ostatní, ale jestli vás zaujala anotace, tak byste si ji i tak měli přečíst a možná právě vám se bude hodně líbit. Vyloženě propadák to není, ale skvělé to také nebylo, byl to takový klasický průměr. Jak se to říká? Neurazí, nenadchne. Alespoň tak to bylo u mě.
Tak to by možná bylo něco pro mě, tnhle žánr mi vlastně nic neříká, moc knih podobného typu jsem zatím nepřečetla. Anotace by mě ale asi docela nalákala a tvá recenze jakbysmet. :)
OdpovědětVymazatTak to mě těší, že tě moc článek neodradil :) Rozhodně knihu zkus a pak dej vědět jaké jsi z ní a hlavně toho konce měla pocity.
VymazatMockrát děkuji za komentář a přeji nádherný víkend ♥