Recenze: Modré z nebe

Když jsem našla u babičky knihu Modré z nebe, tak jsem si řekla, proč ji nezkusit. Byla jsem hodně zvědavá, čím Nora Roberts upoutala tolik čtenářů a teď už konečně vím proč. Skvělí romantický příběh o budování hotelu, vztahu dvou dlouholetých přátel Avery a Owena a příběh ducha, který straší v jednom hotelovém pokoji.

Avery pracuje ve své pizzerii naproti hotelu, který předělává její dlouholetý kamarád Owen a tím pádem může přihlížet, jak se hotel krůček po krůčku staví. Avery má skvělí život do té doby než se vše zhroutí.

Jednou přijde ke svému bytu a uvidí ženu, která sedí na schodech a čeká na ni. Avery nejdříve vůbec neví co je zač, až poté se jí vybaví, že ji někde viděla a zjistí, že je to její máma. Máma Avery a jejího otce Willyho B opustila, po té, kdy šla na potrat, o kterém nikomu nic neřekla, až při hádce vše vyplulo na povrch a ona se sbalila a odjela pryč od své malé dvanáctileté dcery Avery. Avery na to nikdy nezapomněla a taky si řekla, že své mámě už nikdy neodpustí a ani ji nikdy nechce vidět.

Naštěstí tu má kamarády, kteří zrovna staví hotel naproti přes ulici, ke kterým může zajít a popovídat si a možná tam i najít lásku. Odpustí Avery své mámě co udělala? Najde lásku? A co bude s duchem, který straší v jednom hotelovém pokoji?

„Od mrazivého rána do odpoledne před slavnostním otevřením Inn Boonsboro naběhala Avery snad pětadvacet kilometrů jen přebíhání m pizzerie přes Hlavní ulici do hotýlku.“

K této knize bych se nedostala nebýt toho, že jsem přečetla knihu, kterou jsem si přinesla na víkend k babičce. Neměla jsem tedy na dva dny žádnou knihu a tak jsem pátrala v babiččině knihovně a tam jsem našla Modré z nebe od Nory Roberts. Znala jsem pouze autorku, kterou každý chválí a tak jsem začala číst.

Příběh mě hned pohltil, byla jsem zvědavá, co se stane s duchem a jestli najde Avery konečně lásku a odpustí své mámě. Něčeho jsem se dočkala, ale něčeho ne a to bylo na této knize výjimečné, vždy když čtu nějakou romantickou knihu, tak většinou to končí šťastně, ale tady to končí přesně, jako ve skutečném životě.

Co se týče obálky, tak si myslím, že mohla být jiná, jestli mám být upřímná, tak se mi moc nelíbí. Nemusela by tam být ta žena na křesle, vůbec se to tam nehodí, spíše bych tam dala ulici, a aby tam byl vidět hotel a pizzerie a ještě, kdyby to bylo ilustrované, tak by to bylo mnohem lepší.

Avery i Owen se mi líbili. Owen byl skvělý chlap, kterého by chtěla každá holka a kdo by nechtěl mít přítele, který má hotel? Já jo mohla bych tam spát. Avery byla také dobrá, jen občas mě štvalo, jaké rozhodnutí udělala a vím, že já bych to udělala jinak. Ale nejlepší byla máma Owena a Willy B (táta Avery) ty byly úplně skvělí prostě nejlepší rodiče.

 

„Avery si při nouzovém osvětlení pozorně prohlížela tvář před sebou. Ano, poznávala ji.“

Sice knihu pořád chválím, ale i tak si myslím, že jsou lepší knihy, proto nedám plný počet hvězdiček, ale určitě, když nevíte co si přečíst a chcete něco oddechového, tak sáhněte po knize Modré z nebe a ponořte se do tohoto krásného příběhu. Buď se vám bude líbit anebo ne, ale doufám, že vás nezklame a že ji přečtete jedním dechem. Já si ji určitě někdy znovu přečtu a jsem zvědavá, jak se mi bude po druhé líbit.

Nora Roberts se narodila roku 1950 v Marylandu jako nejmladší z pěti dětí. Navštěvovala katolickou školu, později pracovala jako sekretářka. Vdávala se velmi mladá a porodila dva syny. V současné době je podruhé vdaná. Odmalička ráda četla a tvořila, svou první knihu vydala v roce 1981. Získala mnoho ocenění a její romány jsou oblíbené po celém světě.

Originální název: The last boyfriend

Počet stran: 315

Přeložil: Tomáš Řízek

Nakladatelství: Alpress

Rok vydání: 2015