Tina je ženou jednoho líného opilce, který kdykoli, kdy se mu zamane na ni umí vztáhnout ruku. Tina občas má myšlenky na to, že od něho odejde, ale vždy věří jeho lžím, že se změní, a tak roky plynou a ona stále je doma s tímto mužem, který se doteď nezměnil. Tina pracuje v charitativním obchůdku, kam vždy s radostí jde do práce s tím, že nemusí být doma a trápit se se svými myšlenkami.
Jednoho dne najde před dveřmi do obchůdku černý pytel s oblečením. Když je začne třídit, tak v jednom černém kabátu nachází neotevřenou starou obálku s dopisem. Samozřejmě její zvídavá část ji ihned chce otevřít a přečíst si dopis, který se uvnitř nachází. Když už se k otevření dostane, tak nemůže...
Co právě čtu
Je načase otevřít Dopis...
15. 3. 2019
Sice jsem tento typ článku nenapsala už nějaký ten pátek, ale ani dnes vás neochudím o nějaké informace z mého života, či dalších zajímavostí, které se netýkají vyloženě jen knih.
Jako první bych vám chtěla sdělit proč zrovna dnes tento článek píšu. Jak už jsem v lednu psala, tak bych se tento rok (a doufám i další roky) chtěla hodně věnovat blogu, ale jak už jste si mohli všimnout, tak jediné, co jsem od té doby přidávala byli převážně recenze (já tomu teda nechci říkat recenze, ale nevím, jak jinak tento typ článků označovat) a měsíční shrnutí (Wrap-Up). Od samotného počátku mi bylo jasné, že vás recenze budou nudit, jelikož ne každý ty recenze čte. Byla jsem tedy ráda, že...
recenze
Chladnokrevně - Robert Bryndza
13. 3. 2019
Robert Bryndza se stále řadí k nejlepším autorům krimi a thrillerů, který má opravdu výborný úspěch nejenom u mě, ale i u dalších lidí po celém světě. Já jeho knihy mám hodně ráda a moc jsem se těšila na jeho již pátý díl série o Erice Fosterové.
Když mi knížka od nakladatelství Cosmopolis přišla, tak jsem musela zase půl hodiny (dobře to asi přeháním) koukat na tu dokonalou obálku. Já ty obálky prostě miluji a jsem hodně ráda, že máme ty originální, a ne nějaké jiné. Sice by mohly být skvělé, ale nikdy by se to nevyrovnalo té původní to je samozřejmé. Každopádně když jsem se nabažila obálky, tak za několik týdnů jsem se konečně na ni vrhla a doufala...
recenze
Velký Gatsby - Francis Scott Fitzgerald
11. 3. 2019
Jestli momentálně čtete povinnou četbu do školy a v seznamu knih máte i Velkého Gatsbyho, tak rozhodně pokračujte ve čtení! A i vy, kteří byste si chtěli tuto známou knížku teprve přečíst byste neměli rozhodně skončit u této věty.
I když jsem si nikdy neplánovala knížku nějak extra přečíst, tak když mi přišla zpráva od vydavatelství Leda o tom, jestli bych si chtěla nějakou jejich nejnovější knihu přečíst, tak jsem skoro ani neváhala a vybrala si právě Velkého Gatsbyho. Nově vyšel právě s ilustracemi, které momentálně naprosto miluji a některé bych si i ráda vytiskla a klidně pověsila na zeď. Ano! Tak dokonalé jsou.
Každopádně do čtení jsem šla s tím, že neočekávám...
Měsíční čtení
Wrap-Up: Únor 2019
9. 3. 2019
Další měsíc nám utekl jako voda a musím teda přiznat, že únor byl ten nejhorší. Co se stalo si nechám pro sebe. Řekla jsem to jen přátelům, ale tady bych se o tom nerada bavila. Každopádně i když to byl nejhorší měsíc, tak jsem moc ráda zaplula mezi stránky knih, abych nemusela na nic myslet. Sice jsem přečetla o jednu knihu méně než v lednu, ale zase jsem přečetla více stránek, tudíž i tak z toho mám převelikou radost a upřímně doufám, že v březnu to bude nejlepší. Já jako pomalý čtenář mám radost i ze čtyř knih měsíčně! A jaké knížky jsem tedy přečetla a jak u mě dopadly?
Počet přečtených knih: 4
Počet přečtených stránek: 1 331
Nejlepší kniha měsíce: Do...
recenze
Do posledního dechu - Robert Bryndza
7. 3. 2019
Je jasné, že sociální sítě nejsou vůbec dobré prostředí a že jsou velice nebezpečné, ale do jaké míry to až může zajít? O tom si můžeme přečíst v dalším již čtvrtém díle s Erikou Fosterovou od úspěšného autora Roberta Bryndzy.
Já prostě tohoto autora miluji a není to jen tím, že díky němu čtu i detektivky a thrillery, ale je to rozhodně i díky jeho skvěle napsaným příběhům, které vás od začátku budou hodně bavit a nebudete se moct odtrhnout. A díky krátkým kapitolám vám kniha proklouzne mezi prsty ani nevíte jak. Nemohla jsem se na další díl dočkat, ale bohužel jsem se k němu dostala až teď a jsem na sebe díky tomu velice naštvaná. Příště to dělat nebudu a ihned si ho přečtu...
recenze
Nechci jen snít, chci vzpomínat - Tereza Heitelová
4. 3. 2019
Tak tu po roce máme druhý díl o životě Terezky a Balůa, kteří se vydali žít do Ameriky (konkrétně na Floridu). Kdo je ještě nezaznamenal na YouTube jako by nebyl. Jestli jsi to právě ty, tak to honem naprav a koukni se alespoň na jedno video od @livemore . Jestli čteš můj blog už nějaký ten pátek (nebo dokonce celých pět let), tak je jistě už sleduješ, jelikož před rokem jsem psala článek právě o prvním dílu, který se jmenuje Nechci jen existovat, chci žít, kde jsem shrnula všechny své pocity ze čtení.
...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)