KLUB SEBEVRAHŮ - RACHEL HENG

KDYBYCHOM ŽILI VĚČNĚ… 

Budoucnost je blíž, než jsme si mysleli. Lidé z kasty geneticky bezproblémových obyvatel New Yorku mohou spoléhat na to, že budou žít stovky let – a nejlepší z nejlepších se dokonce už brzy dočkají nesmrtelnosti. Jenže státní pojistný program, založený na výměně tělesných orgánů a totalitně uplatňovaném zdravém životním stylu, zdeformoval jednání těchto vyvolených. Na vlastní kůži to brzy pozná i vzorná občanka Lea, která má vše, o čem žena sní: dokonalého snoubence, byt na skvělém místě, prestižní pozici ve firmě. 

… JAK BYCHOM SI MOHLI VÁŽIT ŽIVOTA? 

Stačí totiž, aby Lea na ulici narazila na sešlého otce, jenž před mnoha desítkami let odmítl vymoženosti nabídnuté režimem. Její jistoty se zhroutí, když je vystavena neodvolatelné volbě: buď svého jediného příbuzného zapře, anebo se musí vzdát naděje na nesmrtelnost. Ještě bolestněji mezitím dopadají hrůzy prodlužovaného života na muzikantku Anju, vysedávající po nocích nad ubohou troskou své matky, jejíž umělé srdce ne a ne přestat bít. Skutečně se jim jako řešení tragického dilematu nabízí jedině dobrovolný odchod z tak nelítostného světa? 

Na tuto knížku jsem se neskutečně těšila a doufala jsem, že to bude přesně tak skvělé, jak očekávám. A ono bylo. Po dlouhé době se mi konečně líbí nějaký příběh tohoto žánru a nemám co knize vytknout. 

Hodně jsem se ale bála, jak bude celá kniha napsaná a jestli se tam najdou hluchá místa, které mě nebudou vůbec bavit, ale ani toto se nestalo a četlo se to jedna báseň. Kapitoly jsou akorát dlouhé, tudíž se ani nenadějete a už jste na konci. Knížku rozhodně nepošlu někam dál, jelikož mám v plánu si ji za několik měsíců nebo pár let znovu přečíst a věřím, že se mi bude líbit stejně jako teď i když budu předem vědět, jak to všechno dopadne. 

Jsou tam scény, které jsem opravdu nečekala a nějak jsem si myslela, že autorka bude na své postavy hodná, ale ona ne. Byla naprostý opak a pěkně vás rozdrtí a nebude se vám chtít věřit, že některé scény opravdu napsala takto. Co se týče konce, tak jak už jsem se k němu přibližovala, tak jsem měla dva různé návrhy, jak to dopadne, ale ani jeden nevyšel ale i tak jsem byla hodně spokojená, a dokonce ten konec byl lepší, než jsem si já myslela.  

Jediné, co knize vytknu je obálka, která se mi vůbec nelíbí a ihned jsem musela ten obal odložit a číst celý příběh bez přebalu. Kdyby na obálce bylo to, co pod ní, tak bych se nezlobila. Do teď nepochopím barevnou lebku a proč tam vůbec je. To se opravdu nepovedlo, ale vím, že jsou lidé, kterým se líbí, a právě díky obálce na knihu sáhli a přečetli si anotaci. Takže je to zase od vkusu každého čtenáře, ale za mě mohla být jiná. 

  

Klub sebevrahů mohu jen a jen doporučit a moc ráda tuto knížku připíši na seznam Nejlepších knih přečtených v roce 2019. Rozhodně si to zaslouží a jsem moc ráda, že byla u nás vydaná a díky tomu jsem si ji mohla přečíst.  

Koho anotace oslovila, tak rozhodně neváhejte s koupí, jelikož byste možná mohli přijít o příběh, který vás ohromí, a to byste nechtěli! Za mě jedno velké doporučení byla jsem v šoku, jak dobré to bylo, a to se mi moc často nestává (obzvlášť u tohoto žánru). 

MÁTE V PLÁNU SI TUTO KNIHU PŘEČÍST ANEBO JSTE JI UŽ ČETLI?

Mockrát děkuji nakladatelství Leda za tuto knihu, kterou si můžete zakoupit zde.