Jedné noci, uprostřed sněhové bouře, vystoupí z autobusu Alice s desetiletým synem Orenem. Prchají před jejím násilnickým manželem a zoufalá Alice se snaží schovat a ochránit sebe i své dítě. Jedno tajemství si ovšem nechává pro sebe. U autobusu je vyzvedne Mattie, padesátiletá sociální pracovnice, která žije sama v polorozpadlém domě uprostřed lesa. Když je potřeba se uprostřed noci o někoho postarat, volají právě jí. Podle pravidel by měla odvézt Alici a Orena na místní ubytovnu, ale místo toho je vezme k sobě domů. Že Oren jí připomíná mladšího bratra, který před třiceti lety zemřel, když mu bylo deset, si ovšem Mattie nechává pro sebe.
Zatímco sněhová bouře okolo nich zesiluje, vyplouvá minulost obou žen na povrch. Která z nich je víc nebezpečná a která ve větším nebezpečí?
Na tuto knížku jsem se nesmírně těšila, když jsem si četla anotaci, tak mi to přišlo jako hodně dobrý příběh, u kterého se nebudu nudit, bohužel tomu tak nebylo. Z tohoto příběhu jsem nakonec nebyla moc nadšená. Bylo to hodně překombinované a některé věci hodně nereálné. Nemám moc ráda situace a věci, které nejsou normální v reálném životě a tady toho na mě bylo moc.
Jsem ráda, že se na posledních 130 stránkách toho dělo více, ale v tom je další úskalí, jelikož je asi jasné, jak to může vypadat, když autorka dohání všechno, co tam předtím nedala, až na tyto stránky což sto třicet stran je málo tudíž to celé bylo moc rychlé.
Celkově i ten konec byl nic moc a dle mého názoru to mohlo být úplně jinak. Ale abych knihu jen nehodnotila negativně, tak tam bylo několik scén, které jsem nečekala, že tak dopadnou, a to jsem teda byla hodně překvapená. Co se týče postav, tak mi ani jedna bohužel nesedla a kvůli tomu se mi to i hůře četlo. Když se vám nezamlouvají postavy, tak je samozřejmě velice obtížné, aby se vám to četlo dobře.
Co musím vyzdvihnout je krásná obálka, která se tedy velice povedla a rozhodně k ní nemám ani jednu výtku moc se mi líbí a ani lepší být nemohla.
Sama za sebe musím přiznat, že znám lepší knížky tohoto žánru a jsem nakonec ráda, že měla pouhých 247 stran, jelikož bych asi více stran bohužel ani nedala.
Celkově my to přišlo takové, že to neurazí, ale ani nenadchne, tudíž takový průměr. Já to rozhodně znovu pokoušet nebudu, ale je možné, že zrovna vám by se to mohlo líbit, jelikož na GoodReads to má klasické hodnocení jako u jiných průměrných knih. Někteří knihu hodnotí velice kladně, ale někoho to moc nenadchlo, jako jsem teda já. Možná se právě vy dostanete mezi čtenáře, kteří z knížky byli nadšení.
Knihu jsem obdržela zdarma od nakladatelství COSMOPOLIS výměnou za článek. Nikdo ani samotné nakladatelství můj názor neovlivnilo vše je napsané přesně tak, jak to cítím já.
Knihu si můžete zakoupit zde.
Já byla velmi zklamaná z té duchařiny v knize. Úplně by se obešla bez toho a byla by lepší, než jak to nakonec dopadlo :/ Ten závěr byl totiž za vlasy přetažený ?/
OdpovědětVymazatPřesně tak právě o tom jsem psala, jen jsem se pořádně neuměla vyjádřit. Ten konce byl hodně blbí a nejlepší by bylo, kdyby kniha byla postavená na něčem jiným než duchařině. :(
Vymazat