Recenze: Pláč v poušti

Když jsem tuto knihu dostala k vánocům, vůbec jsem nevěděla o čem je, a když jsem si přečetla anotaci, tak jsem věděla, že si ji musím co nejdříve přečíst. A hned jsem se na ni vrhla. Tato kniha je z levných knih a musím říct, že mě hodně překvapila nejen tím, že je podle skutečné události co si autorka sama zažila.

Warda Saillo se narodila v Maroku roku 1974. Měla hezké dětství, sice se musela dělit o jídlo spolu se čtyřmi sourozenci, ale nic jí nechybělo. To hezké dětství ale skončilo velice brzo, když se otec vrátil z jedné výpravy, tak se pár dní choval hodně divně. Seděl na střeše jejich domu od rána až do večera několik dní. Poté bil i své děti a svou manželku, která nesměla, ani vyjít z domu jinak by ji znásilnil a poté brutálně zbil.

To nejhorší se stalo 26. října 1979, kdy otec svou manželku zbil a následně zapálil na střeše jejich domu před očima svých dětí. Warda pár minut předtím seděla v kuchyni s ním, mamkou a sourozenci a jedli svůj oběd. Najednou otec řekl, ať si jdou hrát všichni ven. Všichni se zvedli a šli, najednou mamka popadla Wardu a řekla jí i před otcem ať zajde k sousedům a řekne jim, že ji chce táta zabít. Warda nic nemohla dělat, protože v Maroku to bylo tak, že si otec mohl dělat se svou ženou, co chtěl a nikdo mu v tom nemohl zabránit.

Wardina matka na světe zanechala dohromady šest vlastních dětí a jedno adoptované dítě. Po tomhle hrůzném činu stejně bydleli s otcem, který byl stále stejný jako doposud. Toto je jen čtvrtka knihy co jsem vám prozradila, dál si to musíte přečíst sami, protože je to čím dál tím hrozné. Hlavně, když se k nim přistěhují i strýc s rodinou.

 

Jediné co se dá říct je, že jsem vůbec nic tak hrozného nečekala hlavně, když je to podle skutečné události. Představa, že někomu pětiletému zapálí svou mamku před očima, je prostě něco tak odporného. Na knížce jsou dvě věty, které mě hodně zaujali. První je: Dny bolesti, noci smutku hledání ztraceného dětství v Maroku. Druhá: Bylo mi pět, kdy umřelo mé dětství.

Určitě by si ji měl každý člověk přečíst, aby si uvědomil jak krásný život on má a nemusí si počínat s něčím takovým. Mě tato kniha dala hodně a určitě mohu říct, že je to nejlepší kniha jakou jsem kdy přečetla.

V knize není jen dětství autorky, ale i to jak se už jako dospělá vrací na místo svého narození a také se s někým shledá, koho už léta neviděla. Není stránka, kde by se nic nedělo a já jsem byla napjatá až do konce, protože jsem nevěděla, jak to všechno skončí.

 

Kniha má 275 stran a je výškově menší než klasické knihy. Já jsem ji četla dva dny což je na mé čtení ohromný výkon. Nevím, jak vás mám dál přesvědčit, abyste si ji přečetli.

Prostě si ji musíte přečíst a jsem si jistá, že se vám bude líbit. Koukněte se do levných knih a kupte si ji za tu směšnou částku, co ji tam prodávají. Určitě ji u mě uslyšíte ještě někdy, abych vás přiměla si ji přečíst. Doufám, že jsem vás mou recenzí na ni navnadila. Napínaví příběh od začátku do konce.

 

Originální název: Tränenmond

Počet stran: 275

Přeložila: Blanka Pscheidtová

Nakladatelství: Ikar

Rok vydání: 2015